Jedním z automobilových muzeí v České republice je také Automuzeum v Terezíně, které založil
pan Vratislav Tomášek se svým synem. Automobily, převážně z let 1960 až 1990, začali ve větším počtu
shromažďovat po roce 1990 a v roce 2011 otevřeli v bývalém vojenském areálu v Terezíně
automobilové muzeum. Bylo v jedné hale vedle parkoviště u terezínské pevnosti. Vystavovali tam necelou
padesátku automobilů, řadu motocyklů a pod stropem viselo několik letadel. Vypravil jsem se tam 14. července
2021, prohlédl si a nafotil vystavené exponáty, nafilmoval asi sedmiminutové video a krátce pohovořil
s majitelem muzea. V roce mé návštěvy muzeum oslavovalo desetileté výročí.
Pan Tomášek podle svých slov vlastnil počátkem sedmdesátých let dvacátého století Tatru 603. Pak se ale
oženil a měl děti. Potřebovali peníze na vybavení domácnosti a tak "šetsettrojku" prodal a koupil za ní automatickou
pračku. Ta pak při praní skákala po koupelně a rozbila řadu dlaždiček. Když po čase synové povyrostli a on jim
o "šetsettrojce" vyprávěl, chtěli ji údajně poznat. Tak si koupil Tatru 603 z roku 1972 a začal
postupně renovovat. Pak se syny založili sbírku automobilů a rozšiřovali ji dalšími vozidly od motocyklů až po
autobusy a letadla. Pan Tomášek vlastnil autodopravu, k různým vozidlům měl blízký vztah.
Starší návštěvníci si v muzeu mohli připomenout vozy, kterými jezdili za mlada. Byla vystavena řada vozů,
vyráběných v socialistických státech, jako Československu, NDR (východní Německo), Polsku, Rumunsku a SSSR
(Sovětský svaz). Vystavené socialistické automobily doplňovaly tři vozy ze západní Evropy (Mercedes-Benz, Porsche
a Daimler, kterému říkali Jaguar) a tři historické automobily z období před druhou světovou válkou (Citroën,
Praga a Aero). V Automuzeu byly vystaveny jak notoricky známé vozy, tak několik unikátů, jako třeba obojživelný
vojenský transportér LuAZ 967. Řada vozidel bohužel postrádala popisy a u některých nebyl uveden ani rok
výroby. Asi polovina vystavených automobilů patřila kamarádům veteránistům a pan Tomášek o těchto vozech neměl
podrobnější informace. Majitel muzea měl, podle svých slov, ještě asi čtyřicet dalších vozidel v depozitáři.
Základní vstupné bylo 80 Kč (platilo v létě 2021), pro studenty a seniory poskytovali slevu 50 %,
nabízeli také rodinné vstupenky. Vstup do muzea byl přes malou kavárničku s venkovní zahrádkou. Mohli jste si tam
dát kávu nebo třeba sušenky. V kavárně prodávali kromě lístků do muzea také automobilové modely socialistických
vozů (vzhledově bych je tipoval na kolekci DeAgostini, byly ale v krabičkách a ne v blistru a jejich
cena se pohybovala kolem 500 Kč za kus).
Webové stránky muzea nehledejte, na vyhrazené adrese www.automuzeum-terezin.cz, na kterou odkazují některé weby,
už dávno nejsou a prostě neexistují. Podle majitele už se dostalo muzeum do povědomí lidí a web už nepotřebují
a jeho údržba by byla moc pracná. Při příjezdu do muzea bylo vidět několik nápisů, že si můžete vyzkoušet jízdu
veteránem na vlastní kůži. To už také neplatilo. Návštěvníci jim pár vozů poničili a tak půjčování veteránů
návštěvníkům zrušili, nabídkové nápisy už ale ne.
Na následujících téměř stopadesáti fotografiích jsou všechny automobily, vystavené v době mé návštěvy v Automuzeu.
Bylo jich včetně dvou Velorexů a tříkolky Simson Duo celkem devětačtyřicet. Snímky jsem ručně upravil a doplnil dostupnými
daty a údaji. Rok výroby u řady exponátů je bez záruky, byl uveden jen u několika vystavených vozidel. Traktory,
letadla a motocykly jsem nefotil, nezapadají tématicky do automobilové encyklopedie. Na konci stránky je ještě naskenovaná
vstupenka do muzea.
