V létě roku 2000 jsem při cestě po Belgii nedaleko města Charleroi narazil na renovátorskou dílnu, u které stál malý
automobil, mně do té doby neznámé značky Rosengart. Byl to Rosengart LR4 N2.
Na další vozy této francouzské značky jsem pak narazil v několika automobilových muzeích: v roce 2008 to byla sbírka
Collection de Voitures Anciennes de S.A.S. le Prince de Monaco,
v roce 2016 Auto & Technik Museum Sinsheim
a v roce 2020 Fahrzeug-Museum Bäretswil.
No a v Německu se nacházelo také soukromé muzeum věnované značce Rosengart.
Rosengart Museum najdete v kraji hnědouhelných dolů a elektráren (poblíž stojící Kraftwerk Niederaußem je druhou největší německou
elektrárnou) nedaleko Kolína nad Rýnem v obci Rath, která spadá pod Bedburg. Tam ve starobylé usedlosti sběratel automobilových
veteránů Karl-Heinz Bonk otevřel v září 1992 museum věnované Luciene Rosengartovi. Německá Wikipedie uvádí:
Karl-Heinz Bonk již vlastnil několik historických automobilů. Když hledal auto z roku kdy se narodil, tedy 1939, narazil na
vůz od Automobiles L. Rosengart. Podle jeho vlastního vyprávění si při pohledu na přední část, která připomínala masku chladiče
ve tvaru ledvinek, původně myslel, že se jedná o BMW. Poté začal sbírat vše, co souviselo se značkou Rosengart a jejím
zakladatelem Lucienem Rosengartem.
Rosengart Museum, mimochodem jediné na světě, představovalo návštěvníkům na ploše asi 700 m² kolem třiceti automobilů
Rosengart, většina jich byla v provozuschopném stavu. Bylo vystaveno také jízdní kolo s pomocným motorem. Bustu Luciena
Rosengarta a obrazy, které namaloval jsme neviděli, tato část muzea nám zůstala utajena. Sbírku doplňovala také řada dalších
historických předmětů od hraček, modelů, reklamních vývěsek a kočárků nebo šlapacích autíček až po elektrofonické varhany. Legenda
praví, že Rosengart vynalezl také stolní fotbal, ten jsme sice v muzeu neviděli, ale stolní fotbálky se značkou Rosengart se
prodávají i dnes.
Muzeum bylo otevřeno od března do listopadu vždy o víkendech (sobota a neděle) od 11 hodin do večera (v létě do 18
a na podzim do 17 hodin). Před muzeem byla pivní zahrádka a uvnitř v poschodí bistro „Rosengart‑Stübchen“.
V roce 2026 vybírali vstupné 5 € za osobu. V muzeu, pivní zahrádce i bistru se dalo platit pouze hotově.
V muzeu jsme se zastavili v neděli 12. dubna 2026 při cestě do Keukenhofu, což je největší holandský (a také evropský)
květinový park. Prohlídka muzea Rosengart včetně nafocení exponátů a krátkého rozhovoru s majitelem nám nezabrala ani hodinku.
Ukázal jsem mu také snímek prvního vozu Rosengart, který jsem viděl v roce 2000 (viz první odstavec). Pan Bonk říkal, že stejný
typ byl jeho prvním Rosengartem, tento vůz byl také v muzeu vystaven.
V malém muzeu pořádali i různé srazy. V den naší návštěvy přijela na snídani skupina motorkářů a konal se tam také místní
sraz historických traktorů (motorky i traktory jsou vidět na videu). Jiný pohled na muzeum najdete v článku
Do Keukenhofu přes Rosengart Museum
na blogu chrpa-pa.cz.
Reportáž představuje všech 29 automobilů vystavených v muzeu v době naší návštěvy. Přidal jsem také pomocný motor
k jízdnímu kolu. Vše si můžete prohlédnout na následujících 122 fotografiích, doplněných technickými popisy a dalšími
poznatky.
