89. autosalon Ženeva 2019

25. sraz historických vozidel Chomutov 2019


Co jsem testoval:
testované auto
Porsche Cayman


JK Classisc Lužná 2018

Máte doma starší Autokatalog a nevíte co s ním?

auta5p.eu  
Auta5P  
ZA VOLANTEM
návrat  

logo

TŘI PŮLLITRY POD KAPOTOU
(Ford Focus 1.5 EcoBoost 150 Titanium, 2019)

Model Focus vyráběl Ford od roku 1998 a byl zvolen s velkým náskokem evropským vozem roku 1999, dalších nejméně dvacet let žádný vítězný vůz nedosáhl na jeho bodový zisk (444 bodů). Focus nahradil předchozí model Ford Escort (šest generací, produkce v letech 1967 až 2000, v Argentině do roku 2004). Focus byl vůz střední třídy, jeho hlavními konkurenty byly vozy Citroen C4, Mazda 3, Opel Astra, Renault Megane, Volkswagen Golf a další, později také Hyundai i30 nebo Kia Ceed. Focus přišel jako první ve své třídě s víceprvkovou zadní nápravou a dosáhl nejlepších jízdních vlastností mezi svými konkurenty. První generaci Focus Mk I vyráběli do roku 2004. V letech 2004 až 2010 dodával Ford druhou generaci (Focus Mk II), ta byla konvenčněji tvarovaná. V roce 2011 přišla třetí generace (Mk III), ta v roce 2014 prošla faceliftem, kdy vůz dostal novou masku a nárazníky, současně zavedli také několik nových motorů. Výrobu modelu Focus Mk III ukončili v roce 2018 a ve stejném roce přišla na trh čtvrtá generace Focusu.

V říjnu 2018 jsem si v rámci akce "3 dny s Focusem" vyzkoušel nový Focus Mk IV s nejslabším dodávaným benzínovým motorem, litrovým tříválcem o výkonu 100 koní (74 kW). Chtěl jsem zkusit Focus s větším motorem 1.5 Ecoboost, takový se ale údajně v ČR v době testu ještě nenacházel.

Ford Focus Mk 4 nabízeli v ČR jako pětidveřový hatchback a pětidveřové kombi. Třídveřový vůz už nedodávali, na některých trzích byl prodáván také ještě čtyřdveřový sedan. V ČR nabízeli benzínové tříválce 1.0 Ecoboost (100 a 125 koní) a 1.5 Ecoboost (zcela nový motor, 150 a 182 koní). Nabídku doplňovaly naftové motory, ty byly čtyřválcové 1.5 EcoBlue (95 a 120 koní) a 2.0 EcoBlue (150 koní).

Koncem prosince 2018 jsem si u nejbližšího prodejce objednal nový Focus 1.5 Ecoboost 150. Původně jsem uvažoval o verzi ST Line, ta ale neměla automatickou klimatizaci a tak jsem se nakonec rozhodl pro výbavu Titanium. Chtěl jsem také tažné zařízení přímo z výroby, od čehož mne prodejce odradil. Prý měli s jeho dodávkami problémy a že mi ho potom namontují sami. Vůz mi měli předat do konce března 2019. Ještě mi bylo řečeno, že jsem udělal dobře, že jsem vůz objednal už v prosinci, protože od ledna budou vozy Focus zdražovat. Základní výbavu sice skutečně trochu zdražili, verzi Titanium ale ne a při objednávce v lednu bych navíc dostal sadu zimních pneumatik zdarma. Tu mi ale nedali, protože jsem vůz odjednal pár dní před lednem 2019. Auto k prodejci dorazilo koncem února 2019, ale po různých problémech mi jej předali až koncem března 2019. Napřed byli údajně nemocní mechanici a nemohli udělat předprodejní servis. Pak prý nikdo nedodával tažné zařízení pro Focus Mk IV. Tak jsem jim ho na internetu našel a oni ho dokonce objednali a namontovali, ale chybně. Pod nárazníkem trčela elektrická zásuvka, která měla být zaklapávací pod nárazník. S vozem jsem tedy přijel na reklamaci, aby namontovali vše podle návodu. To mi půjčili náhradí vůz Ford Fiesta. Pak se ale uvolnil zadní nárazník, který při montáži tažného zařízení sundavali a jel jsem na rekamaci podruhé, to mi auto opravili na počkání (cca 2 hodiny). Takže na třetí pokus už bylo tažné zařízení i nárazník v pořádku. Dokonce odstranili i klepání ve dveřích u spolujezdce, cosi se tam kutálelo a klepalo už z výroby, prý nějaká plastová příchytka.

Všechny vozy Focus čtvrté generace měly standardně manuální klimatizaci, palubní počítač, denní světla LED, automatické zapínání světel za snížené viditelnosti, asistent pro jízdu v pruzích, asistent rozjezdu do svahu, předkolizní asistent a pokročilé nouzové brzdění, omezovač rychlosti, kožený tříramenný volant a elektricky ovládaná přední i zadní okna. Focus Titanium měl navíc přední mlhovky, systém SYNC3 s barevným 6,5" dotykovým displejem, hlasovým ovládáním a navigací, elektronickou parkovací brzdu, sportovně tvarovaná přední sedadla, 16" kola z lehkých slitin, tempomat, parkovací senzory vpředu i vzadu, místo manuální klimatizace byla automatická dvouzónová, bezklíčový vstup i startování, dešťový senzor a další výbavu. Doplatil jsem si za sadu Family (průvlak na lyže, bederní opěra i u spolujezdce a další), sadu Winter (vyhřívané přední okno, sedadla a volant), sadu City (parkovací kamera a aktivní parkovací asistent) a sadu Assist 1 (hlídání mrtvého úhlu, varování před přijíždějícími vozy při couvání a elektricky sklopná zrcátka), další příplatek byl za barvu. Za výše uvedené tažné zařízení a jeho montáž u prodejce jsem také dal o pár tisíc více než kdyby bylo přímo z výroby.

Vůz měl pod kapotou nový tříválec, každý válec měl objem necelého půllitru, proto tedy nadpis tři půllitry pod kapotou. Výkon a točiný moment byly shodné s předchozím čtyřválcem stejného objemu ve třetí generaci Focusu. Že je motor tříválec, nebylo téměř slyšet, měl dobrý zátah již od nízkých otáček a solidní výkon i ve vyšších otáčkách. Pro úsporu paliva se při nižším zatížení jeden válec vypínal, nebylo to ale postřehnutelné. Řízení vozu bylo pohodové, motor šel plynule do otáček bez pozorovatelného turboefektu a dynamika byla dobrá. Výrobce udával zrychlení na stovku za 8,8 s a maximálku 210 km/h. Při orientačním měření zrychlení z 0 na 100 km/h jsem dosahoval časů mezi 8,5 a 9,0 s. Řazení šestistupňové převodovky bylo přesné, ale dráhy řadicí páky mohly být o něco kratší "sportovnější". Řízení poskytovalo dobrý pocit kontaktu s vozovkou, vůz se ochotně "vrhal" do zatáček a dobře držel stopu, jízdní vlastnosti bych označil za nadprůměrné, naklánění v zatáčce bylo podstatně menší než u mého starého Focusu první generace. V zatáčce se vůz choval neutrálně a boční vedení předních sedadel solidně podrželo tělo i při rychlejším průjezdu zatáčkou. Ovládání pedálů nečinilo problémy, jen na brzdy se muselo mírně, měly poměrně silný posilovač. Celkově se dá říci, že ovládání vozu bylo "čitelné" a na žádný ovládací prvek nebylo třeba působit větší silou. Vůz poskytoval dostatek prostoru jak v kabině, tak měl přiměřeně velký zavazadlový prostor. Na zadních sedadlech bylo podstatně více místa než u předchozích generací. Automobil byl dobře odhlučněn, motor ani aerodynamický hluk nebylo při běžných rychlostech téměř slyšet.

Tachometr testovaného Focusu byl poměrně přesný, přidával si od 2 do 3 km/h. Pokud tachometr ukazoval 50 km/h, byla skutečná rychlost 48 km/h, při stovce na tachometru jel vůz 97 km/h a při tachometrové 160 byla skutečná rychlost 157 km/h. Při dálniční rychlosti 130 km/h ukazoval otáčkoměr na nejvyšší rychlostní stupeň (šestku) 2800 ot/min a při stejné rychlosti na pětku točil motor 3300 ot/min. To byly stejné hodnoty, jako u litrového tříválce, který měl o 50 koní méně. Spotřeba se pohybovala podle terénu, hustoty dopravy, způsobu jízdy a řadě dalších vlivů mezi 6,5 až 8 litry, dlouhodobá byla podle palubního počítače kolem 7,3 l/100 km, ve skutečnosti asi o 0,2 litru vyšší (stav v létě po ujetí cca 8000 km).

Na středním tunelu byl přepínač jízdních režimů, který nabízel nastavení "Normal", "Eco" (ekonomický režim) a "Sport". Ať jsem vybral jakýkoli z nich, nepozoroval jsem téměř žádný rozdíl v reakcích vozu, motoru ani řízení. Vůz měl standardně start/stop, který při zastavení vypínal motor a po sešlápnutí spojky znovu nastartoval. Naštěstí se dal tento systém vypnout, ale po dalším nastartování se zase zapnul. Trvalé vypnutí nebylo bohužel možné.

Design je sice věcí osobního vkusu, čtvrtá generace ale měla trochu "sportovní" šmrnc. Byl to první Focus, který neměl jako pětidveřový hatchback za zadními bočními dveřmi okénka. Zato zadní boční dveře měly hodně dozadu vyklenuté okno a po jejich otevření si člověk musel dát pozor na dozadu trčící horní okraj těchto dveří.

Drobnou výtku bych měl k originální navigaci. Občas naváděla do dlouhodobě uzavřených míst, neznala některé kruhové objezdy a novější silnice (jak v ČR, tak v západní Evropě). Nepomohly ani dvě aktualizace. Aktualizaci si mohl provést majitel sám a zdarma (pomocí počítače a paměti Flash, měla fungovat i po WiFi, to jsem ale zatím neměl možnost vyzkoušet). Lepší zkušenosti jsem získal s navigací Waze (v mobilu s Androidem, ale i ta mne občas nutila jet do uzavřeného úseku). Navigace Waze se dala zprovoznit i na displeji uprostřed přístrojové desky po nainstalování aplikace Android Auto, ta ale nebyla v ČR oficiálně podporována a bylo si ji třeba nainstalovat z neoficiálních serverů (léto 2019). Multimediální systém Sync 3 zvládal také Apple CarPlay, ale ani ten nebyl u nás podporován.

Závěrem: Focus Mk 4 byl solidní vůz nižší střední třídy a s uvedeným motorem (150 koní) měl také velmi solidní dynamiku, ani s nejsilnější verzí (182 koní) už nebyla o mnoho lepší. Vůz disponoval velkým vnitřním prostorem a dostatečně velkým zavazadlovým prostorem. Měl bezproblémové ovládání a velmi dobré jízdní vlastnosti, tyto vlastnosti z něj činily zajímavou nabídku na trhu. Palubní počítač ukazoval průměrnou spotřebu do 7,5 l/100 km, což při těžší noze na plynu nebyla špatná hodnota. Ve výbavě Titanium jsem po doplnění několika příplatkových sad nic nepostrádal, jen navigace od Fordu nebyla nejdokonalejší (viz předchozí odstavec). Cena vozu včetně příplatkové výbavy, druhé sady kol a dalších položek se vyšplhala téměř k šesti stům tisícům korun.

Na uvedených fotografiích je testovaný automobil. Fotky jsem, jako vždy ručně upravil, doplnil technickým popisem a řadou dalších postřehů. Poslední dva odkazy uvádí ceníky modelu Ford Focus Mk 4, platné v prosinci 2018 a lednu 2019, ceníky jsem stáhnul ze stránek českého zastoupení automobilky Ford.

auto auto auto auto auto auto
    ceník ceník    

  © AUTA 5P nahoru