|
Ve francouzském městě Mulhouse (česky Mylhúzy), nedaleko německých a švýcarských hranic je od roku 1982 otevřeno
největší automobilové muzeum na světě, ve kterém je na výstavní ploše 25 000 m² rozmístěno více než
400 evropských automobilů. Ještě větší bývala automobilová sbírka Williama Fiska Harraha v USA, zpřístupněná
veřejnosti v roce 1962, která se postupně rozrostla až na 1 450 automobilů. Po smrti zakladatele
v roce 1978 ale byla z velké části rozprodána a v roce 1989 založené nové muzeum v Renu vystavovalo
už jen malou část z původní Harrahovy sbírky (175 vozů).
Automobilové muzeum v Mylhůzách, celým jménem "Cité de l'Automobile - Musée National - Collection Schlumpf"
(Město automobilů - Národní muzeum - Sbírka Schlumpfů), bylo umístěno v bývalé textilní továrně bratří Schlumpfů,
kteří svou sbírku zpřístupnili veřejnosti poprvé v roce 1966. Sbírali především vozy Bugatti, pak vozy francouzské
produkce a přidali také další evropské automobily. Jejich sbírka neobsahovala žádné americké, ani japonské vozy. Připravili
rozsáhlé automobilové muzeum, ale k jeho otevření už nedošlo. Po krizi v sedmdesátých letech a rušení textilních
továren emigrovali Schlumpfové v roce 1976 do Švýcarska. Po složitých jednáních byla jejich sbírka převzata nově
založeným Musée National de l'Automobile a roku 1982 konečně zpřístupněna veřejnosti.
V roce 2006 muzeum zmodernizovali a vybudovali nový reprezentativní vchod z nového parkoviště mostem přes řeku.
Muzeum také přejmenovali na "Cité de l'Automobile" s dalšími přívlastky, viz předchozí odstavec. Webové stránky muzea
byly ve francouzštině, angličtině a němčině, další jazyky (včetně češtiny) byste hledali marně.
První srpnový týden roku 2016 jsem si udělal výlet po západoevropských, převážně německých, automobilových muzeích.
Postupně jsem navštívil Auto & Technik Museum Sinsheim,
zde uvedené Cité de l'Automobile Mulhouse,
Porsche Museum Stuttgart,
Mercedes-Benz Museum Stuttgart,
Museum AutoVision Altlussheim,
Motor Sport Museum Hockenheimring a
Technik Museum Speyer.
Do Mylhůz je to z Německa jen kousíček, tak jsem vyrazil podruhé v životě i do tohoto francouzského muzea. První
návštěvu jsem uskutečnil už v roce 2004. Tehdy mělo muzeum
ještě starý vchod na jiném místě a kousek od něj bylo parkoviště s neupraveným povrchem. Vstupné do muzea tehdy
(v roce 2004) bylo 10 € a za celodenní parkování chtěli 2 €.
V roce 2016 jsem při druhé návštěvě zaparkoval kousíček od parkoviště v arabské čtvrti. Vypravil jsem se
směrem k původnímu vchodu a teprve tam zjistil, že je nový vchod úplně jinde. Tak jsem se vrátil zpět přes řeku
a hledal nový vchod. Ten je z nového mostu z nového dlážděného parkoviště, kde celodenní parkování vyšlo asi
na 10 € (progesivní sazba, čím déle jste parkovali, tím více se platilo). Muzeum jsem navštívil v úterý
2. 8. 2016, vstupné bylo 12 € (v roce 2018 už jej zvýšili na 14 €). Z nového vchodu se šlo
dlouhou chodbou do prostoru původního vstupu a odtud již do expozice, která se od minulé návštěvy téměř nezměnila.
Většina exponátů stála na svých původních místech, některé byly přemístěny a jen pár jich přibylo.
Muzeum v Mylhůzách bylo nejpřehlednější automobilové muzeum, které jsem kdy navštívil. Bylo jednopodlažní, všechny
exponáty vystavovali v souběžných uličkách, byly přehledně umístěny a nebyly příliš nahuštěny. Pouze několik závodních
vozů, umístěných v řadách za sebou bylo hůře viditelných. V některých moderních vícepodlažních muzeích
s křivolakým propojením jednotlivých prostor se snadno stane, že část sbírky unikne pozornosti návštěvníka. Prostě
toto muzeum bylo z mého pohledu nejlepší, nejpřehlednější a ještě k tomu největší. V muzeu jsem prohlídkou
exponátů a jejich nafocením strávil více než sedm hodin a celkem včetně popisů nafotil více než 1 800 snímků.
Přijel jsem po desáté a odjížděl večer před šestou. Bohudík se všechny snímky v pohodě vešly na paměťovou kartu
a nemusel jsem je mnohokrát přehrávat z fotoaparátu do notebooku jako při první návtěvě v roce 2004.
Muzeum mělo tři hlavní výstavní plochy. Největší byla "L'ESPACE AVENTURE AUTOMOBILE" (Oblast poznávání automobilů),
kde bylo na ploše 17 000 m² v době mé návštěty v roce 2016 vystaveno 255 automobilů
v kategoriích "Ancetres" (předchůdci) z let 1878 až 1918, "Classiques" (klasické vozy) z let 1918 až 1945
a "Modernes" (moderní automobily) od roku 1945. Další plocha byla nazvána "L'ESPACE COURSE AUTOMOBILE" (Prostor závodních
automobilů) a třetí, slabě osvětlený prostor pojmenovali "ESPACE CHEFS-D'OEUVRE" (výstava mistrovských výtvorů).
V několika bočních prostorech byly v době mé návštěvy dvě výstavy. Jedna představovala několik soutěžních vozů,
druhá sportovní automobily bývalé malé francouzské firmy CG. Několik dalších exponátů bylo také v chodbách,
kterými se přicházelo a odcházelo.
Exponáty měly trojjazyčné popisy (francouzsky, německy a anglicky). Bohužel udávaly jen minimum technických údajů a slovní
popis se občas netýkal vystaveného vozu a byl hodně obecný. Několik údajů bylo chybných a podrobnější data se mi k řadě
automobilů nepodařilo vypátrat (čím starší vůz, tím hůře jsou zjistitelné technické a další parametry). Pokud jsem objevil
chyby, je na ně v reportáži u jednotlivých exponátů upozorněno.
Pokud jste automobilovým fandou a zajímají Vás historické automobily, nezbývá mi než Vám návštěvu tohoto muzea vřele
doporučit. Na návštěvu je třeba si vyhradit dostatek času, nejlépe celý den. Do muzea je to z Čech trochu delší
cesta, orientační vzdálenost z Prahy do Mylhůz je asi 705 km. Při troše snahy se můžete vyhnout francouzským
dálnicím a ušetřit tak za mýtné, v Německu se za jízdu po dálnicích zatím neplatí a podle posledních zpráv zavedou
několikrát odložené mýtné na podzim 2020.
Na následujících téměř patnácti stech fotografiích naleznete 415 automobilů, vystavených v době mé návštěvy
v muzeu, které se mi podařilo vyfotografovat. K exponátům jsem doplnil technický popis a další dostupné údaje,
u každého vozidla je také uveden volný překlad popisu z muzea.
Na reportáži jsem postupně s menšími přestávkami pracoval od prosince 2018 do ledna 2020 a je to nejrozsáhlejší
reportáž v sekci "Muzea".
Pod odkazy na osm dílů reportáže je devátý odkaz na stránku s několika fotografiemi muzea a pod ním jsou
naskenovány ještě obě strany vstupenky do muzea.
| 
