Historie světových pozemních rychlostních rekordů se začala psát koncem devatenáctého století.
Tehdy ještě nebylo zcela jasné, jaký pohon automobilu se prosadí, a tak kromě vozidel poháněných
spalovacím motorem, jste mohli narazit na elektromobily a vozy, poháněné parním strojem. Také
první rekordní vozidla používala různé druhy pohonu. Jako první překonal tehdy bájnou hranici
100 km/h automobil poháněný elektromotorem a v prvním desetiletí dvacátého století
se do rychlostních rekordů zapsaly také vozy, poháněné parním strojem. Ale již v "pravěku"
automobilismu se začínal prosazovat spalovací motor, který se na několik desetiletí stal hlavní
pohonnou jednotkou rekordních automobilů.
V sekci Informace si můžete prohlédnout tabulku,
která obsahuje chronologicky seřazený přehled pozemních rychlostních rekordů.
První díl "Rekordních automobilů" představuje některá rekordní vozidla z období
před první světovou válkou, všetně těch, jejichž rekord nebyl uznán.
JEANTAUD ELECTRIC
Elektromobil, pohon zadních kol. Bateriemi napájený elektromotor poháněl pomocí řetězů
kola zadní nápravy.
V březnu 1899 dosáhl s tímto vozem Comte Gaston de Chasseloup-Laubat
rychlosti 92,7 km/h (57.6 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Jeantaud.
LA JAMAIS CONTENTE
Elektromobil, pohon zadních kol. Dva bateriemi napájené elektromotory poháněly přímo
zadní kola. Aerodynamická karosérie z lehkého kovu.
V prosinci 1899 dosáhl s tímto vozem Camille Jenatzy
rychlosti 105,9 km/h (65.79 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Jenatzy.
SERPOLLET
Paromobil, pohon zadních kol. Jednočinný čtyřválcový parní stroj poháněl pomocí
spojovacích tyčí přímo zadní kola.
V dubnu 1902 dosáhl s tímto vozem Léon Serpollet
rychlosti 120,77 km/h (75.06 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Serpollet.
BAKER ELECTRIC TORPEDO
Elektromobil, pohon zadních kol. Ve středu vozu umístěný elektromotor, bez převodovky,
pohon zadních kol řetězem. Dřevěná aerodynamická karosérie, dvě sedadla v tandemu
za sebou.
V květnu 1902 dosáhl s tímto vozem Walter C.Baker rychlosti 125,5 km/h (78 mph).
Byl to poslední pokus o překonání světového rychlostního rekordu elektromobilem, rekord ale
nebyl uznán.
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Baker.
MORS TYPE 60 HP PARIS-VIENNA
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec 9,2 litru, výkon 60 koní,
čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol řetězy.
V listopadu 1902 dosáhl s tímto vozem Augieres rychlosti 124,1 km/h (77.13 mph).
Byl to již třetí rekord uvedeného vozu v roce 1902, dvou předchozích dosáhli William Vanderbilt
(122,41 km/h) a Henri Fournier (123,25 km/h).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Mors.
GOBRON-BRILLIÉ
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec 13,5 litru, výkon 110 koní,
čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol řetězy.
V listopadu 1903 dosáhl s tímto vozem Arthur Duray
rychlosti 136,33 km/h (84.73 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Gobron−Brillié.
FORD ARROW
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec 16,7 litru, výkon 72 koní,
vůz neměl převodovku ani deferenciál, neodpružená zadní náprava.
V lednu 1904 dosáhl s tímto vozem Henry Ford rychlosti 147,01 km/h (91.37 mph).
Rekord nebyl uznán evropskou automobilovou ferderací.
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Ford.
MERCEDES
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec 11,9 litru, výkon 90 koní,
čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol řetězy.
V lednu 1904 dosáhl s tímto vozem William K. Vanderbilt Jr. rychlosti 148,51 km/h (92.3 mph).
Rekord nebyl uznán evropskou automobilovou ferderací.
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Mercedes.
MERCEDES
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec 11,9 litru, výkon 90 koní,
čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol řetězy.
V květnu 1904 dosáhl s tímto vozem baron Pierre de Ceters rychlosti
156,48 km/h (97.25 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Mercedes.
GOBRON-BRILLIÉ
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec 13,6 litru, výkon 90 koní,
čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol řetězy.
V červenci 1904 dosáhl s tímto vozem Louis Rigolly rychlosti
166,61 km/h (103.55 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Gobron−Brillié.
DARRACQ
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec 11,3 litru, výkon 100 koní,
třístupňová převodovka, pohon zadních kol kardanovým hřídelem.
V listopadu 1904 dosáhl s tímto vozem Paul Baras rychlosti
168,2 km/h (104.52 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Darracq.
NAPIER
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový šestiválec 15 litrů, výkon 90 koní,
dvoustupňová převodovka, pohon zadních kol kardanovým hřídelem.
V lednu 1905 dosáhl s tímto vozem Arthur E. Macdonald rychlosti
168,4 km/h (104.65 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Napier.
MERCEDES FLYING DUTCHMAN
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový osmiválec 18,5 litru, výkon 120 koní,
bez převodovky, pohon zadních kol řetězy.
V lednu 1905 dosáhl s tímto vozem Herbert Bowden rychlosti 176,6 km/h (109.75 mph).
Rekord nebyl uznán, protože vůz překročil povolený hmotnostní limit 1000 kg.
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Mercedes.
DARRACQ V8
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový osmiválec V8, 22,5 litru, výkon 200 koní,
dvoustupňová převodovka, pohon zadních kol kardanovým hřídelem.
V prosinci 1905 dosáhl s tímto vozem Victor Héméry rychlosti
176,4 km/h (109.65 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Darracq.
STANLEY ROCKET
Motor vzadu, pohon zadních kol. Vzadu namontovaný parní stroj o výkonu 120 koní
poháněl přímo (bez převodovky) zadní kola. Textilem pokrytá aerodynamická karosérie
z cedrového dřeva měla zcela plochou spodní část.
V lednu 1906 dosáhl s tímto vozem Fred Mariot rychlosti 195,6 km/h (121.57 mph).
Na letmou míli dokonce překonal rychlost 200 km/h, ale uznán byl pouze uvedený rekord, měřený
na letmém kilometru.
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Stanley.
BLITZEN BENZ
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec 21,5 litru, výkon 200 koní,
čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol řetězy.
V listopadu 1909 dosáhl s tímto vozem Victor Héméry rychlosti
202,65 km/h (125.95 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Benz.
BLITZEN BENZ
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec OHV 21,5 litru, výkon 200 koní,
čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol řetězy.
V březnu 1910 dosáhl s tímto vozem Barney Oldfield rychlosti
211,2 km/h (131.27 mph).
Tento rekord nebyl uznán evropskou automobilovou federací.
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Benz.
FIAT 300 HP
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec OHC 28,3 litru, výkon 290 koní,
čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol řetězy.
Podle knihy LSR dosáhl v prosinci 1913 s tímto vozem Arthur Duray rychlosti
213 km/h (132.37 mph), ale jízda byla měřena jen jedním směrem a rekord nebyl
uznán. Fiat uváděl rychlost až 290 km/h dosaženou v roce 1912.
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Fiat.
BENZ
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec OHV 21,5 litru, výkon 200 koní,
čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol řetězy.
V červnu 1914 dosáhl s tímto vozem L. G. Hornsted rychlosti
199,7 km/h (124.1 mph).
Byl to poslední oficiálně uznaný rekord před první světovou válkou a také
první oficiální rekord měřený jako jízda oběma směry.
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou
Benz.
Zpracováno podle knihy Land Speed Record, Cyril Posthumus, Anglie 1971.