|
Koncem roku 2016 jsem dostal zážitkový poukaz na akci, nazvanou "Testovací den Ford Racing". První rezervaci
jsem byl nucen ze zdravotních důvodů zrušit, druhý pokus v červnu se už podařil. Na akci jsem tedy vyrazil
do Plzně v neděli 18. června 2017. Dopolední skupina ten den začínala v 10:30. Celkem jsem se na
akci svezl ve třech závodních Fordech. Prvním byla
Fiesta 1.6 R1 Cup a druhým silnější
Fiesta S1600. Tyto vozy jsem řídil sám
na dráze vymezené kužely na letištní ploše. Třetím automobilem jsem jel jen jako spolujezdec. Byl to zde uvedený
postarší závodní vůz Ford Puma Kit Car a řídil jej závodník, který s ním jezdil závody do vrchu.
Firma, pořádající tuto akci, měla několik závodních vozů Ford Fiesta, které půjčovala na různé závody. Dalším
vozem bylo uvedené kupé Ford Puma, původně upravené pro okruhové závody Ford Puma Cup. Tento automobil také přivezli
do Plzně na bývalé záložní vojenské letiště ve Lhotě a účastíky akce "Testovací den Ford Racing" v něm vozil
závodník, který s ním měl několikaleté zkušenosti.
Popis vozu Ford Fiesta Kit Car, uvedený na stránkách pořádající společnosti, uváděl (jen jsem jej gramaticky
a formálně upravil):
Ford Puma 1.7 Kitcar, výkon 140 PS, původně pro seriál Puma CUP (v letech 1999 až 2000), poté přestavěno
dle verze S1600 pro rallyecros. Motor Zetec 1.7, postaveno dle skupiny A, bodykit S1600 (laminátové díly),
hmotnost 915 kg, řídící jednotka M-sport, převodovka Quaife a samosvorný diferenciál, podvozek HP Sporting.
K dispozici pro volné podniky rallye, závody do vrchu nebo rallyecross (sportovní průkaz).
Poté, co jsem absolvoval celkem pět kol za volanty dvou závodních vozů Ford Fiesta došla řada na poslední část
zážitku, které měla simulovat jízdu na rychlostní zkoušce rallye. Pěšky jsem se přesunul na jinou část letištního
areálu, kde byla opět z kuželů vytyčená trať. Tato část akce spočívala ve svezení se na sedadle spolujezdce.
Jízda ale spíše než jízdu po rychlostní zkoušce připomínala driftování. Řidič kupé vždy na krátkém úseku rozjel,
pak ostře zatočil a škubl ruční brzdou, takže vůz dostal přetáčivý smyk. Jízda působila dost adrenalinově a
nedoporučoval bych jí slabším náturám. Když se vůz řítil na zeď a kousek před ní se na "fleku" otočil, bylo to
dost působivé. Jednou jsme vyjeli mimo trať do lesa mezi stromy, řidič prohlásil že to "trochu víc klouže".
Odiciálně to měla být dvě kola, jejich délka nebyla uvedena a čas jsem nestopoval. Ale těch pár minut na sedadle
spolujezdce stálo za to.
Závěrem: Odlehčené kupé Ford Puma s motorem se zvýšeným výkonem mělo solidní dynamiku
a v rukách zkušeného závodníka jezdilo "jako čertík". Jízdní vlastnosti byly vzhedem k závodnímu
podvozku dobré, větší část jízdy jsme ale jeli řidičem uměle vyvolanými přetáčivými smyky, takže byla asi
trochu větší spotřeba pneumatik. Nebo možná ty pneumatiky potřebovali dodrbat, protože na normální závodní
jízdu by se už asi nehodily. Kupé Puma, přestože už nebylo nejnovější, po trati vesele pelášilo. Pro větší
konkurenceschopnost by ale asi potřebovalo trochu víc koníků pod kapotou. Uvedený výkon byl zřejmě kompromisem
mezi maximálním možným výkonem a životností motoru.
Na následujících snímcích je exteriér a interiér vozu, ve kterém mne svezli na sedadle spolujezdce. Fotografie
jsem doplnil technickým popisem a dalšími postřehy.
|
