|
Koncem roku 2016 jsem dostal zážitkový poukaz na akci, nazvanou "Testovací den Ford Racing". První rezervaci
na březen 2017 jsem byl nucen zrušit, protože jsem tou dobou skončil v nemocnici. Druhý pokus v červnu
už se podařil. Na akci jsem tedy vyrazil do Plzně v neděli 18. června 2017. Dopolední skupina ten
den začínala v 10:30. Celkem jsem se na akci svezl ve třech závodních Fordech. Prvním byla zde uvedená
Fiesta 1.6 R1 Cup a druhým silnější
Fiesta S1600. Tyto vozy jsem řídil
sám na dráze vymezené kužely na letištní ploše. Třetím automobilem jsem jel jako spolujezdec. Byl to závodní vůz
Ford Puma Kit Car a řídil jej závodník, který
s ním jezdil závody do vrchu.
Firma, pořádající tuto akci, měla několik závodních vozů Ford Fiesta, které půjčovala na různé závody. Dvě
Fiesty šesté generace (výroba od roku 2008, některé prameny uvádějí tuto generaci jako sedmou) v úpravě
R1 přivezli do Plzně na bývalé záložní vojenské letiště ve Lhotě a jezdili jsme tam s nimi střídavě na
vytyčené dráze mezi kužely na letištní ploše. Před jízdou nám majitel firmy řekl, jak s vozy jezdit,
tedy nebát se motor točit, nevšímat si hluku a brzdit při nezatočených předních kolech, protože pak to uklouzne.
Vytyčenou dráhu jsme každý projeli celkem třikrát, měla mít délku kolem 2,8 km (jelo se sice tam a zpět,
volná délka letištní dráhy byla ale jen 950 m, takže délka trasy mohla mít tak 2 km).
Popis vozu Ford Fiesta R1 Cup, uvedený na stránkách pořádající společnosti, uváděl (jen jsem jej gramaticky
a formálně upravil):
Motor 1.6 16V Zetec, 1598 ccm Ti-VCT, 4 válce v řadě, DOHC s variabilním časováním ventilů,
ECU programkit M-sport, výkon 140 PS při 5600 ot/min, točivý moment 158 Nm při 4250 ot/min
(pro 100 oktanové palivo). Převodovka 5ti stupňová manuální s krátkým stálým převodem, zavěšení
HP Sporting s pevným nastavením, řízení elektrické servo, přední brzdové kotouče a destičky Fri-tech
Sport (kotouče 258x23 mm), zadní standartní bubnové. Výfuk: svody + výfuk R2 kit, hydraulická
ruční brzda, Airbox+filtr M-Sport Kit. Hmotnost 1030 kg, kola dle povrchu 6,5x15“ nebo 6,5x16“, standartní
bezpečnostní výbava - bezpečnostní rám dle přílohy J, sedačky BiMarco, pásy Schroth, hasící systém LifeLine.
Po nasazení komplexní přilby (hygienická vložka nebyla) jsem se vsoukal přes ochranný rám do kokpitu. Fiesta,
se kterou jsem jezdil já měla jen sedačku řidiče, druhá měla obě přední sedadla. Z interiéru vozu bylo
odstraněno vše "zbytečné", tedy veškeré nepotřebné vybavení jako koberce, tlumicí materály a nátěry, zadní sedadla
a další věci, snahou bylo co nejvíce snížit hmotnost. Dveře u řidiče se zevnitř otvíraly lankem a zavíraly
jakýmsi poutkem. "Seřízení" pevného sedadla spočívalo ve vypodložení řidiče různými polštáři, řekl jsem si o jeden,
abych neseděl tak nízko. Pak mi utáhli pětibodové bezpečnostní pásy a já vyrazil na první jízdu. Snažil jsem se jet
co nejrychleji a pokud možno neporážet kužely. Fiesta R1 se řídila celkem v pohodě, posilovač řízení fungoval
i při nízkých rychostech, brzdy byly příjemně ostré, motor by sice mohl být silnější, ale s poměrně lehkým
vozem neměl moc práce. Pokud se brzdilo se zatočenými koly, přední náprava uklouzla, ale po povolení brzd se zase
hned chytla, vůz měl závodní pneumatiky. Vytyčený odkuh jsem jel většinou na dvojku a plný plyn a když už by byla
dvojka přetočená, tak na trojku. Vyšší rychlost nemělo smysl řadit, na vytyčené trati nebyla žádná rovinka.
Řazení a ovládání spojky fungovalo jako v civilním voze, žádné "tvrdé" závodní pedály. Také přístroje před
volantem byly původní sériové. Po jízdě a odpoutání pásu bylo třeba zase přelézt přes ochranný rám. Vylézání bylo
ještě horší než nalézání. Čekaly na mne ještě dvě jízdy silnější Fiestou a svezení na sedadle spolujezdce s Pumou.
Závěrem: Uvedený vůz Ford Fiesta byl mírně upravený závodní a soutěžní automobil. Úprava R1 údajně
odpovídala skupině N ("mírně upravené cestovní automobily"). Výkon 140 koní nebyl žádný zázrak, ale po snížení
hmotnosti byl vůz podstatně živější, než civilní verze. Další zvýšení dynamiky na úkor maximální rychlosti dával
krátný stálý převod. Sportovní podvozek a závodní pneumatiky poskytovaly vozu dobré jízdní vlastnosti, poměrně lehký
vůz také dobře brzdil a zatáčel. Byl samozřejmě také mnohem hlučnější než běžný vůz. Prostě takový malý závodní vůz
pro začínající závodníky.
Na následujících snímcích je exteriér a interiér jak testovaného vozu, tak toho druhého přistaveného, se kterým jsem
nejel. Fotografie jsem doplnil technickým popisem a dalšími postřehy. Poslední sérii snímků (vůz se světlomety) jsem
převzal z webu pořádající společnosti.
|
