|
V létě 2012 představila automobilka Škoda nový model Rapid, třetí tohoto jména. První Rapid byl vyráběn
ještě před druhou světovou válkou jako vůz střední třídy, větší než Popular a menší než Favorit. Podruhé se
jméno Rapid objevilo v osmdesátých letech na kupé, odvozeném z řady 105/120/130 a potřetí na novém
liftbacku z roku 2012. Liftback Rapid měl být "velkým autem za rozumné peníze" a v modelové řadě Škoda
zapadal mezi menší Fabii a větší Octavii. Svými rozměry Rapid odpovídal Octavii první generace a nahradil model
Octavia Tour II, který se po zavedení typu Rapid přestal vyrábět. Rapid tak vytvářel na trhu novou specifickou
třídu, nejbližšími konkurenty mu byly sedany Renault Fluence (minitest),
Peugeot 301 (minitest) a Citroën C Elysee
(minitest). Rapid byl postaven na upravené platformě VW Polo A05,
zadní nápravu převzali z vozu Škoda Octavia první generace a rozchod zadních kol byl větší než rozchod kol
přední nápravy. Na shodné platformě vyráběli v Mladé Boleslavi také nový Seat Toledo čtvrté generace. Oba vozy
(Škoda Rapid a Seat Toledo) měly podobný vzhled, téměř shodný interiér a jen nepatrně se lišily rozměry karosérie.
V roce 2017 prošel Rapid faceliftem (test vozu) a roku
2019 jeho výrobu ukončili, nástupcem se ve stejném roce stala Škoda Scala.
V pátek 1. března 2013 jsem byl objednán na zkušební jízdu novou Octavií třetí generace. Po jízdě
v Octavii (minitest) jsem měl volný čas a poprosil ještě
o zkušební jízdu v Rapidu. Místní prodejce mi vyhověl. Bílý Rapid, uvedený do provozu v říjnu 2012,
byl vybaven turbodieselem 1.6 TDI o výkonu 77 kW, tedy 105 koní. Do Rapidů silnější motory
nemontovali, také nabídka benzínových verzí končila výkonem 105 koní.
Uvedený naftový motor byl stejný jako v testované Octavii. Zaměstnanec prodejce, se kterým jsem absolvoval obě
jízdy ale tvrdil, že Rapid má osmiventilový a Octavia šestnáctiventilový motor. Škodovka sice na internetu, ani
v katalogu počet ventilů neuváděla, ale v některých materiálech se dalo vyčíst, že oba motory mají rozvod
2xOHC (DOHC) a protože motor pocházel od VW a ten osmiventilový motor 1.6 TDI nevyráběl, byla zřejmě výše uvedená
informace mylná a Rapid měl šestnáctiventil. Také výkon a točivý moment obou motorů byly shodné.
Proti Octavii vypadal Rapid jako chudý příbuzný. Jednodušší přístrojová deska bez ukazatele teploty motoru, ukazatel
stavu paliva se zobrazoval na displeji mezi otáčkoměrem a tachometrem. Sedadla byla tvrdší, plastový volant měl na některých
místech nepříjemné ostré hrany. Rapid byl ale prostorný, i na zadních sedadlech bylo dost místa pro nohy (mnohem
více než u Octavie první generace), jen vyšší cestující se na zadních sedadlech hlavou dotýkali stropu. Ovládání
vozu bylo pohodové. Pedály šly tak "akorát", nebyly ani moc měkké, ani tvrdé, také řazení i ovládání volantu mi vyhovovalo.
Převodovka byla mechanická pětistupňová, naftový motor byl dobře odhlučněn, ale byl slyšet více než v Octavii.
Vůz kopíroval silnici, bylo cítit všechny nerovnosti, pocit kontaktu s vozovkou byl dobrý. Kritické situace nebo
ostřejší průjezd zatáčkou jsem nezkoušel.
Rapid měl dobře přístupný velký zavazadlový prostor, výrobce udával objem 550 litrů a po sklopení zadních sedadel
až 1490 litrů. S uvedeným motorem Rapid uháněl až 190 km/h a zrychloval na stovku za 10,6 s. Měl
spotřebovat 3,7 až 5,4 litru nafty na 100 km, vše jsou opět hodnoty uváděné výrobcem. Subjektivně měl vůz slušnou
akceleraci a palubní počítač při poklidné jízdě ukazoval průměrnou spotřebu kolem 4 l/100 km.
Vůz měl palubní počítač, který se ovládal pravou páčkou pod volantem a autorádio s CD. Škodovka se chlubila řadou
vychytávek, jako škrabkou na led pod víčkem nádrže, odpadkovým košem ve dveřích, bezpečnostní vestou pod sedadlem řidiče
nebo oboustranným kobercem zavazadlového prostoru (za příplatek). Rapid měl standardně ESC včetně ABS, MSR, ASR, EDS a HBA
(popis asistentů viz zkratky). Standardně montovali také čelní, boční
a hlavové airbagy.
V době testu nabízeli nejlevnější Rapid 1.2 MPI/55 kW Fresh Active za 270 000 Kč.
Vůz s uvedným motorem 1.6 TDI/77 kW nabízeli za akční ceny 380 tisíc (Fresh Ambition)
a 410 tisíc korun (Fresh Elegance). Ceny bez Fresh byly o 34 a 39 tisíc vyšší, základní výbava
Active byla v ceníku jen "bez Fresh" za 390 000 Kč. Pro porovnání: nejlevnější Citroën C Elysée
s motorem 1.2 VTi 72 (53 kW) prodávali za 220 tisíc Kč a s turbodieselem
1.6 HDi 92 (68 kW) stál podle výbavy 297 až 328 tisíc korun, Poegeot 301 měl podobné
ceny od 220 po 330 tisíc korun. Renault nabízel inovovaný Fluence 1.5 dCi 66 kW za 330 tisíc
a silnější 1.5 dCi 81 kW za 370 až 415 000 Kč podle výbavy (Dynamique, Privilege).
Takže ta cena za Rapid až tak moc "rozumná" nebyla.
Závěrem: dostatečně prostorný vůz se slušným jízdním komfortem i jízdními vlastnostmi. Testovaný vůz
měl úsporný turbodiesel, vhodný pro větší proběh kilometrů. Pro méně časté a kratší jízdy by byl asi vhodnější některý
z benzínových motorů. Ty byly všechny maloobjemové, přeplňované turbodmychadlem. Dvanáctistovky nabízely výkony
55, 63 a 77 kW a měly mechanickou převodovku, čtrnáctistovka s výkonem 90 kW byla vyhrazena pro
automatickou převodovku DSG.
Následuje několik snímků testovaného vozu a jako obvykle jsou doplněny technickým popisem.
|
