Slavné vozy Škoda


Co jsem testoval:
testované auto
Ford Fiesta 1.0 Ecoboost 125 ST-Line


JK Classisc Lužná 2018

Máte doma starší Autokatalog a nevíte co s ním?

Recepty, básničky a vzpomínky na chrpa-pa.cz.

auta5p.eu  
Auta5P  
ZA VOLANTEM
návrat  

logo

Abarth 500 (2016)

Malý Fiat 500 vyráběli od roku 2007. Vůz měl svými tvary připomínat původní "pětistovku" Fiat z let 1957 až 1975. Stylové auto patřilo do stejné kategorie jako nové Mini nebo VW New Beetle, bylo ale podstatně menší a levnější než tyto "retrovozy". Konstruktéři vůz postavili na platformu Fiat Panda, stejnou měl také Ford Ka druhé generace. Všechny tyto automobily vyráběl závod Fiat v polském městě Tychy. Od modelu Fiat 500 byl odvozen Abarth 500, sportovnější a výkonnější verze základní pětistovky. Abarth dostal přeplňovaný čtyřválec 1,4 litru s výkonem 135 koní. Později výkon zvyšovali a Abarth dodával několik silnějších verzí s výkonem až 200 koní. V roce 2016 prošel model Abarth modernizací a od léta 2016 nabízeli tři verze: základní Abarth 500 s výkonem 145 koní a dvě silnější provedení, Abarth 595 Turismo (160 koní) a Abarth 595 Competizione (180 koní).

K narozeninám jsem od dcery dostal dva vouchery na zapůjčení vozu Abarth 500 na 24 hodin, vůz jsem tedy mohl používat dva dny a najet s ním celkem 400 km. Zádrhel spočíval v tom, že vůz půjčovali pouze ráno od 7:30 do 8:00 v Praze, kam to mám téměř dvě hodiny cesty. To bych se nestihl včas vrátit do zaměstnání. Objednat vůz bylo třeba telefonem přes SMS, email byl podle majitele půjčovny zastaralé řešení. Nakonec jsem ale vhodný termín našel a vůz si jel vypůjčit. Půjčovna sídlí jinde, než byla adresa uvedená na voucheru, při cestě jsem dostal SMS, že po příjezdu na původní adresu mám zavolat a budu naveden do půjčovny. Tak se také stalo. Jiné umístění je prý záměr, aby nikdo nechodil půjčovnu "očumovat". Po podepsání smlouvy a zaplacení vratné kauce 5 000 Kč jsem dostal vůz a klíčky a mohl vyrazit. Kopii smlouvy jsem nedostal, smlouva byla v jediném exemláři, který si majitel ponechal. Vzor smlouvy na půjčení jiného vozu byl ale, jak jsem dodatečně zjistil, k nalezení na slevovém portálu u objednávky jiného vozu ze stejné půjčovny. Ještě jsem dostal navštívenku, na jejíž druhé straně bylo uvedeno: "až 50% sleva s touto vizitkou". Své auto jsem nechal zaparkované u půjčovny.

Testovaný vůz byl uveden do provozu v září 2016 a v říjnu 2020 měl na tachometru něco přes 92 000 km. Po usednutí za volant přišel trochu šok. Ve voze se sedělo velmi vysoko a sedadlo se nedalo posunout dolů, takže najít vhodnou polohu za volantem bylo dost problematické a musel jsem si na nezvyklý posaz zvyknout. Poměrně velký volant se dobře držel, byl vyosen a spodní část měl zploštělou. Spojka zabírala dost vysoko nad podlahou a řadicí páka byla poměrně vysoko. Po chvíli jízdy jsem si ale na ovládání zvykl. Vůz byl celkem "živý", výrobce udával zrychlení na stovku za 7,8 vteřiny (orientačně jsem naměřil čas kolem osmi sekund) a maximální rychlost 210 km/h (tu jsem neměl kde vyzkoušet). Vůz měl tvrdé pérování, na dobré silnici slušné jízdní vlastnosti a do zatáčky se téměř nenakláněl. Zato jste cítili každý hrbol a díru ve vozovce, na nerovném povrchu vůz poskakoval jako neposedný kamzík.

Na předních sedadlech bylo dost místa, na zadních už to bylo horší. Při pokusu sednout si "za sebe", jsem neměl kam dát nohy a hlavu jsem musel předklonit, protože jsem se nevešel pod střechu. Zavazadlový prostor nebyl moc velký, ale odpovídal velikosti vozu. Některé vozy obdobné velikosti jej měly ještě menší. Dal se zvětšit sklopením zadních opěradel, jejich dělení bylo přesně uprostřed (50/50 %).

Čtyřválcový motor byl vtěstnán do malého motorového prostoru. Měl objem 1368 cm³ a výkon 145 koní při 5500 ot/min (popis na Slevomatu uváděl 160 koní). Otáčkoměr měl sice červené pole až od 7000 ot/min, ale omezovač otáček vypínal zapalování už někde pod 6500 ot/min. Tachometr byl pouze digitální a byl dost optimistický. Při rychlostech kolem 50 km/h si přidával asi pět km/h a při dálniční rychlosti 130 kmh už ukazoval o 7 až 8 km/h více, než byla skutečná rychlost. Na přístrojové desce bylo tlačítko "Sport". Po jeho zapnutí se zvýšila již tak dost vysoká hlučnost, přístroje se přeply do červeného sportovního režimu, který měl také ukazatel přetížení (G) a na stupnici měřidla přeplňování se rozsvítil nápis "SPORT". Dynamika vozu se sice pocitově zlepšila, ale při orientačním měření zrychlení jsem v normálním režimu i v režimu sport dosáhl stejných časů. Dalším efektem režimu sport bylo práskání výfuku při přeřazení. Motor poháněl samozřejmě přední kola a převodovka byla pouze pětistupňová. Šestka by se, zváště na dálnici, hodila.

Měřidla teploty motoru a množství paliva v nádrži ukazovala skokově po segmentech a ne plynule analogově. Každé mělo osm segmentů, takže ukazatel stavu benzínu poskakoval přibližně po 4,4 litru a poskočil vždy asi po ujetí 50 km. Podobně se choval měřič teploty chladicí kapaliny, ten se ale po ohřátí motoru ustálil na polovině své stupnice.

Pokud jste během jízdy po městě razantně přišlápli pedál plynu, hodně lidí se za malým "nabroušeným" autíčkem otočilo. Od základního Fiatu 500 se Abarth odlišoval nárazníky, zadním spojlerem, elektronovými koly, tuhým podvozkem, podstatně silnějším motorem, logy "Abarth" a dalšími drobnostmi. Motor s výkonem 145 koní mne na sportovní vůz až tak moc nenadchl, chtělo by to pár koníků navíc. Daly se sice pořídil silnější verze (160 nebo 180 koní), ty ale stály o dost peněz více, za provedení s výkonem 180 koní se připlácelo 200 000 Kč. Základní cena nového vozu Abarth 500 se pohybovala kolem půl milionu korun a cena nejsilnějšího provedení (180 koní) s bohatou příplatkovou výbavou se mohla vyšplhat hodně přes 900 000 Kč.

Závěrem: Malý "nabroušený" hatchback, dost drahý a nepraktický. Prostě stylovka, za kterou je třeba si připlatit. Tvrdé pérování, nepřirozeně vysoký posaz za volantem, sedadla vás v zatáčce moc nepodrží. Slušná dynamika a "sportovní" hluk motoru a dvou výfuků. Na můj vkus by to ale chtělo výkon tak kolem 200 koní. Při opatrné jízdě se dala spotřeba udržet kolem šesti litrů na sto kilometrů, při sportovní jízdě byla více než dvojnásobná a nádrž měla jen 35 litrů. Já jsem s vozem ujel necelých 400 km se spotřebou kolem 9,4 l/100 km. Vozidlo vhodné pro dva, na zadních sedadlech nebylo moc místa a přístup na ně byl poněkud krkolomnější. Zavazadlový prostor odpovídal velikosti vozu, měl objem 185 litrů. Testovaný automobil měl příplatkové otvírací skleněné okno ve střeše (šíbr). Ojeté vozy Abarth 500 z roku 2016 nabízeli na podzim 2020 na německých inzertních serverech za 12 až 15 tisíc Euro.

Na následujících snímcích je exteriér, interiér včetně obou režimů na přístrojové desce, motor a kola testovaného automobilu. Fotografie jsem doplnil technickým popisem a řadou dalších postřehů. Připojil jsem také pilový diagram a ukázku voucheru.

auto auto auto auto auto

  © AUTA 5P nahoru