PRAGA PICCOLO

Symbol spolehlivosti, solidnosti, nezničitelnosti. Pravděpodobně nejrozšířenější typ na našem předválečném trhu. Vyráběl se v 36 sériích od roku 1924 do roku 1941. Za celou dobu prošel velmi složitým vývojem, přičemž si zanechává základní vlastnosti levného lidového vozu, i když v posledních sériích se blíží spíše vozu nižší střední třídy.

Počátkem 20. let si automobilky uvědomují, že vyrábět velké, silné a provozně nákladné osobní automobily je sice cesta k úspěchu, ale aby mohl automobil uspokojit nejširší vrstvy, bude potřeba vyrábět vůz menší, jednodušší a hlavně levnější. Téměř všechny automobilky se v polovině 20. let vydávají touto cestou. Nejinak je to u pražské Českomoravské – Kolen, akciová společnost, automobilka Praga.

Automobilka investuje do výrobního zařízení. Kupuje množství nejmodernějších strojů, zejména z Anglie a USA. Připravuje sériovou výrobu svých strojů. V roce 1924 předvádí nejmenší typ Piccolo. Šlo o malý automobil o objemu 707 ccm s výkonem 10 koní. V této době zavádí novinku, dynamoakumulátorové zapalování značky Bosch. Další novinkou na tomto typu bylo použití balonových pneumatik o rozměru 715x115 mm. Motor byl řadový čtyřválec s rozvodem SV. Na klice byla pouze dvě ložiska a hlava válců byla nesnímatelná. Rozdělovač byl uložen vpředu na vačkové hřídeli. Dále byla Piccola vybavena automatickým zařízením, které při poklesu tlaku oleje zablokovalo karburátor a motor se zastavil. Toto zařízení se montovalo až do roku 1932. Rám Piccol byl vyrobený z lisovaného ocelového plechu, vzadu zvýšený. Třístupňová převodovka s jednolamelovou spojkou přenášela sílu motoru pomocí kardanu k zadní nápravě opatřené kuželovým soukolím Gleason. Díky rozchodu 1100 mm nebylo nutné použití diferenciálu. Přední náprava byla kovaná profilu "I". Nápravy byly odpruženy půleliptickými listovými pery. Ruční brzda působila na buben levého zadního kola, nožní na pravý.

Od roku 1926 se montuje 4. série. Vyznačuje se zvětšením objemu motoru na 824 ccm, v roce 1927 se od 7. série montuje motor 856 ccm s výkonem 13 koní. V té době má firma Praga již rozsáhlou prodejní síť včetně značkových opraven, což umožňuje snadnou opravu kdekoli v tehdejším Československu. Nesmíme dále zapomenout, že ozdobou všech tehdejších Pragovek byla Šalounova soška Genia vítězství umístěná nahoře na chladiči. Tento maskot vydržel až do počátku 30. let.

8. série v roce 1928 přináší řadu novinek. Vzniká „klasická“ litrová Piccola. Dle mne nejkrásnější a nejzdařilejší Pragovka vůbec. V této podobě vydržela až do roku 1931, do 19. série. Motor měl objem 995 ccm, při vrtání 60 mm a zdvihu 88 mm. Snímatelná hliníková hlava válců používala spalovací prostor typu Ricardo. Některé Piccoly dostávaly na přání diferenciál. Brzdy již byly na všechna čtyři kola. Ta měla pneumatiky rozměru 4,75x18. Nejčastější provedení bylo čtyř a dvoudveřová limuzina, phaeton, ale dodávalo se i luxusní provedení s dvojitou střechou systému Kellner. Těchto litrových Piccol bylo vyrobeno 6000 kusů.

V roce 1932 přichází stokusová 21. série (P21), označovaná někdy jako tzv. americký typ. V tomto roce mizí u všech Piccol pověstná soška z chladiče, tvary se zaoblují, chladič je krytý mřížkou, přední sklo je sešikmené. Nová Piccola P21 má objem motoru 1447 ccm a váží 980 kg. Zvětšuje se rozchod o 100 mm, karoserie je větší, jízdní pohodlí lepší. Zůstávají tři rychlosti vpřed a jedna vzad. Vůz je na tehdejší dobu luxusně vybaven. Má 4 dveře, dvě rezervy, plyšové čalounění, nárazníky, elektrickou houkačku, stěrač skla, sluneční clonu, záclonky. Obdobně byla řešena i 22. série dokončená v roce 1933. Stejný motor 1447 ccm byl použit u Piccoly P306 v roce 1934 a P307 z téhož roku. Piccol s motorem 1447 ccm bylo vyrobeno pouze 911 kusů.

Zároveň s patnáctistovkou P21 se vyrábí typ P20. Karoserie nese znaky vylepšení, ale motor zůstává starý, tedy 996 ccm. Od roku 1932 jsou tyto vozy značeny P201, v roce 1933 následijí P202, P203 a P204, v roce 1934 pak P205, což byla úplně poslední litrová Piccola. Dalšími změnami v roce 1932 je zavedení klínového řemene k pohonu dynama a větráku (dříve byl používán řemen plochý). Převodovka dostává synchronizaci 2. a 3. stupně, dále je zavedena kontrolka mazání, volant se stěhuje na levou stranu (výrobce s předstihem reagoval na mezinárodní úmluvy, ve kterých se Československo zavazovalo k postupnému přechodu na jízdu po pravé straně). Vůz dostává tehdy oblíbené pneumatiky rozměru 5,25x16. Kufr vozidla je přístupný zvenčí. Z chladiče mizí soška, naopak chladič dostává masku se svislým žebrováním. Některé vozy jsou karosovány jako luxusní kabriolet Praga Kellner s dvojitou střechou.

V roce 1937 přichází Praga se zcela novou Piccolou. Byla označena P31. Dostala nový motor o objemu 1128 ccm, měl výkon 28 koní. Hlava motoru byla hliníková, chladící kapalina je poháněna čerpadlem a doplněna termostatem. Blok válců byl litinový. Spojka suchá, jednokotoučová, zabezpečená obvodovými pružinami, které fungují zároveň i jako tlumič chvění a vibrací. Na spojku navazuje třístupňová převodovka se synchronizací 2. a 3. stupně. Tato převodovka se brzy mění na čtyřstupňovou. Rám vozidla tvořil centrální nosník, který byl vpředu i vzadu rozvidlený. Vzadu pro uchycení rozvodovky a diferenciálu zadní nápravy, vpředu nesl motor se spojkou a převodovkou a přední nápravu. Obě nápravy měly výkyvné poloosy. Byly odpruženy příčně uloženými půleliptickými listovými pery. Brzdy byly mechanické na všechna čtyři kola. Karoserie byly dvoudvéřové ve stylu konce 30. let. Zašpičatělá maska s vodorovným žebrováním, použití bezpečnostního skla, kufr vozidla je přístupný zvenčí. Vůz měl šestivoltovou elektrickou soustavou, centrální mazání podvozku. V roce 1938 byl v Ženevě ohodnocen jako nejhezčí automobil výstavy. Tyto vozy se vyráběly v 31. až 33. sérií v roce 1938, v 34. a 35. v roce 1939 a v 36. serii v roce 1941. Bylo vyrobeno přes 2700 kusů této Piccoly. Údajně jěště po válce bylo smontováno několik kusů.

Piccoly jsou a byly nejrozšířenějšími Pragovkami. Na srazech se objevují často a patří vždy mezi nejhezčí automobily. Sám jsem kdysi několik let vlastnil Piccolu z roku 1931. Osud ji odvál do jižních Čech, ale s odstupem doby a ní vzpomínám jako na ideální rodinný předválečný vůz klasické koncepce.

V roce 1934 vzniká vůz s označením Super Piccolo. Je vybaven motorem 1660 ccm, ale tento vůz s následným typem Lady bude předmětem jiného článku.

Text: Mgr. Tomáš Kunštátský, Eurooldtimers.