|
Východoněmecký lidový "bakelitový" Trabant 601 vyráběli od roku 1963
až do roku 1990 a celkem postavili 2 841 590 vozů,
z nich 565 704 dostalo karosérii kombi, které říkali "Universal".
Jiné prameny udávají mírně odlišná čísla, ale Trabantů 601 vzniklo více
než 2,8 miliónu a kombíků přes půl miliónu. Celková produkce Trabantů
(včetně předchozích modelů 500 a 600) přesáhla hranici tří miliónů.
Trabant 601 měl dvoudobý, vzduchem chlazený, dvouválec o objemu
600 cm³. Jeho výkon byl původně 23 koní a od roku 1969 až
do konce výroby 26 koní. Motor poháněl přední kola. Díky přednímu pohonu
a nezávislému zavěšení všech kol byl Trabant 601 v době uvedení na
trh považován za moderní vozidlo. Po 27 letech výroby to už ale dávno
neplatilo.
Trabant postupně modernizovali. Kromě zvýšení výkonu v roce 1969 mírně upravovali
vzhled a interiér. V roce 1975 zavedli bezpečnostní pásy na předních sedadlech,
v roce 1977 vůz dostal elektrický ostřikovač čelního skla, v roce 1980 přišly
nové hranatější nárazníky s plastovými koncovkami a dvouokruhové brzdy. V roce
1982 vůz dostal čtyřramenný volant, roku 1983 zavedli 12 V elektrickou soustavu
(původně byla ještě šestivoltová), v roce 1985 dostal motor bezkontaktní elektronické
zapalování a roku 1988 zavedli vinuté pružiny na zadní nápravě místo původního příčného listového
pera (přední náprava měla listové pero nadále). Oficiálně se vozy Trabant 601 do
Československa dovážely do roku 1984.
V Trabantu jsem absolvoval několik jízd jako spolujezdec a někdy
počátkem osmdesátých let jsem za volantem půjčeného vozu kombi ujel asi
třicet kilometrů. Trabant se vyznačoval poměrně jednoduchou konstrukcí
a tvrdým pérováním. Specialitou bylo řazení pákou na přístrojové desce,
páka měla tvar větší dveřní kliky. Převodovka měla na čtyřce volnoběh,
takže na čtyřku vůz motorem nebrzdil.
Trabant měl na svou dobu dobré jízdní vlastnosti, tvrdé pérování, nebyl citlivý
na boční vítr a měl velký kufr (tudor měl zavazadlový prostor o objemu 415 litrů),
ten měl ale u tudoru poměrně malé víko. Zavazadlový prostor vozu kombi byl také více
než dostatečný (základ 450 litrů a po odstranění zadních sedadel až 1400 litrů)
a navíc dobře přístupný. Při vyšších rychlostech byl vůz velmi hlučný
a při maximální rychlosti (něco přes 100 km/h) se vše klepalo
a drnčelo, takže jsem měl dojem, že se vůz rozpadne. Při "sportovní"
jízdě neúměrně vzrůstala spotřeba motoru (vysoko přes hranici 10 litrů
na 100 km), ale i při normální jízdě měl vůz spotřebu 8 až 9 l/100 km.
Vůz byl na první tři rychlostní stupně také na svou dobu poměrně čilý, zvláště
pokud v něm seděl samotný řidič. Se zvyšujícím se zatížením vůz ztrácel postupně dech.
Výrobce udával zrychlení na 80 km/h za 19,5 s, zrychlení na stovku ale trvalo
více než 40 s.
Na pojíždění na kratší vzdálenosti a převážení nákladu byl Trabant
celkem vhodným a bezkonkurenčně nejlevnějším vozidlem. Pro delší jízdy bych
zvolil tišší a úspornější vozidlo. Z tehdejší nabídky na československém
trhu konkuroval Trabantu například Fiat 600.
Ten byl pohodlnější a tišší, ale měl malý zavazadlový prostor a jeho výroba byla ukončena
už v roce 1969. Pozdější Fiat 126P byl ještě menší a měl také hlučný
vzduchem chlazený motor.
Snímky vozu jsou pouze ilustrační, nejedná se o vůz, se kterým
jsem se blíže seznámil.
|
