Tak jsem se po roce opět vypravil do Zürichu na 38. ročník výstavy Auto Zürich. Od zrušení ženevského autosalonu je to
největší švýcarská automobilová výstava. V roce 2025 jsem tento autosalon navštívil podruhé. Výstavu Auto Zürich pořádali
pravidelně na podzim v poschoďovém výstavním paláci "Messe Zürich", v roce 2025 byla akce pro veřejnost otevřena
od čtvrtku 30. října do neděle 2. listopadu a navštívilo ji 68 053 platících návštěvníků. Byla to rekordní
návštěvnost, dorazilo přibližně o 4 tisíce více lidí než v předchozím roce. Výstaviště má sedm hal ve čtyřech podlažích,
v prvních třech podlažích jsou vždy dvě haly a poslední sedmá je v nejvyšším podlaží. Všechny "haly" jsou tedy
v jedné budově, pohyb mezi nimi je možný po jezdících schodech, pomocí výtahů nebo vlastní silou po schodech.
Na výstavu jsem dorazil ve čtvrtek a udělal jsem dobře. Dopoledne nebylo výstaviště přeplněno návštěvníky jako o víkendu
(na předchozím ročníku 2024 jsem byl v neděli) a otevřeno
měli od 10 do 21 hodin (o víkendu do 19 hodin). Více návštěvníků včetně rodičů s malými dětmi začalo výstaviště
zaplňovat až odpoledne. Podle organizátorů byly vystaveny automobily 70 značek a diváci mohli shlédnout více než 80 lokálních
premiér. Většina vystavených exponátů měla alespoň základní popis. Na rozdíl od "loňské" nedělní návštěvy, kdy byla většina exkluzivních
vozů díky davům návštěvníků zblízka nepřístupná, jsem si prohlédl i vozy jako Aston Martin, Bentley nebo Koenigsegg pěkně zblízka.
Drtivou většinu vystavených vozů si mohli návštěvníci podrobně prohlédnout, posadit se za volant nebo se podívat pod podlážku zavazadlového
prostoru. Pouze některé drahé nebo dosud neprodávané vozy byly zamčeny. Několikrát jsem narazil na pána, který u různých aut sklápěl
zadní sedadla a skládacím metrem si měřil délku zavazadlového prostoru.
Na výstavu jsem dorazil na otevírací hodinou (10:00) a odcházel po 20:00, tedy necelou hodinu před uzavřením výstavy. Nachodil jsem tam
asi 16 tisíc kroků, což už na mé staré nohy není nic moc. Vstupenku na autosalon jsem si zakoupil digitální po internetu za 21 CHF,
v pokladně na místě bych zaplatil 24 franků. Na autosalonu bylo několik možností zakoupit jídlo a pití, ceny byly "švýcarské".
Za malé pivo, Coca-Colu nebo minerálku byla univerzální cena 6 franků. Vše jsem platil kartou. Pro místní dopravu po Zürichu jsem použil
Uber, bylo to levnější než parkování. U výstaviště je sice velký parkovací dům, ale delší celodenní parkování v něm je dražší
než vstupné na výstavu.
Na výstavě jsem se snažil nafotit od každé značky nejen co nejvíce modelů a novinek, ale také většinu klasických automobilů. Doprovodnou
akcí autosalonu byla možnost vyzkoušet si jízdu v několika elektromobilech. Před výstavištěm jich stála řada, na jízdu se bylo ale
nutno předem na internetu objednat. Poprvé také souběžně s Auto Zürich pořádali v sobotu 1. listopadu 2025 aukci šedesáti
automobilů z let 1937 až 2003, od cestovních vozů přes sportovní modely až po supersporty a závodní monoposty. Aukce se uskutečnila
v luxusním pětihvězdičkovém hotelu "Dolder Grand". Prohlídka vozů byla zdarma, registrace na aukci pak stála 250 CHF.
Vystavené automobily měly většinou "energetické štítky" a popis výbavy s cenou, někde bylo uvedeneno i něco málo technických
parametrů. Všechny uvedené ceny byly včetně DPH (ve Švýcarsku to bylo 8,1 %) a za jeden švýcarský frank se tou dobou platilo přibližně
26,50 Kč.
Vlastní reportáž jsem rozdělil do pěti částí, fotografie s popisy budu postupně přidávat...
