|
Čtvrtou generaci modelu Golf vyráběl Vokswagen v Evropě v letech 1997 až 2003,
v USA do roku 2006 a v Brazílii, Číně a Mexiku až do roku 2008. Vůz dodávali jako
tří nebo pětidveřový hatcback, od léta 1998 bylo v nabídce také kombi Golf Variant.
Odvozené sedany nesly v Evropě jméno Bora, v Americe se jmenovaly Jetta. Na stejné
platformě byly postaveny také další koncernové modely Audi A3, Seat Leon, Seat Toledo
a Škoda Octavia. Do VW Golf montovali řadu benzínových i naftových motorů. Nabídka
benzínových motorů pro rok 2000 začínala čtyřválcem 1.4/55 kW a končila šestiválcem V6
2.8/150 kW s pohonem všech čtyř kol. Naftový čtyřválec 1.9 SDI měl 50 kW,
jeho přeplňovanou verzi 1.9 TDI nabízeli s výkony 66, 81 a 85 kW. Podrobněji
viz přehled dodávaných motorů.
Již v roce 2002 jsem se krátce svezl s pětidveřovým Golfem 1.6.
Po řadě let jsem dostal možnost vyzkoušet třídveřový hatchback Golf 1.9 TDI. Stalo se tak jedno mrazivé
odpoledne počátkem března 2011. Bílý Golf s naftovým motorem měl snížený sportovní podvozek a velká
devatenáctipalcová kola, obutá do pneumatik 225/35ZR19. Středy leštěných kol zdobil znak Audi.
Testovaný Golf modelového roku 2000 byl velmi zachovalý, interiér ani exteriér nenesly známky většího opotřebení,
přestože měl najeto již více než 190 tisíc kilometrů. Typický "traktorový" zvuk naftového motoru nepronikal
dovniř vozu, byl slyšet jen zvenčí. Motor dobře táhl v rozmezí 1500 až 3000 otáček za minutu,
jeho maximum bylo těsně nad hranicí 4500 otáček. Vůz dobře zrychloval na první a druhý převodový stupeň,
ty byly poměrně "krátké", na trojku a vyšší převodové stupně už to bylo trošku horší. V porovnání
s benzínovou šestnáctistovkou Ford Focus měl větší počáteční zrychlení asi do rychlosti 70 až 80 km/h,
pak začal ztrácet. Naftový Golf končil na dvojku kolem 75 km/h, benzínový Focus jel na dvojku téměř
100 km/h. Horší dynamické vlastnosti Golfu ve vyšších rychlostech byly zřejmě způsobeny vyšším valivým
odporem širokých pneumatik. Na stovku vůz zrychlil přibližně za 13,5 s, což bylo asi o vteřinu
horší, než zrychlení udávané výrobcem.
Golf se řídil v pohodě, za volantem si našel místo každý, sedadlo řidiče bylo podélně i výškově
seřiditelné, seřiditelný byl i volant. Přístrojová deska byla přehledná, řazení pracovalo bez problémů, jen
dráhy řazení mohly být kratší. Brzdy byly "jedovaté", muselo se brzdit opatrně. Naftový motor se proti
benzínovému nedal tolik vytáčet, omezovač vypínal motor někde kolem pěti tisíc otáček. Na zadních sedadlech
bylo méně místa (vůz měl poměrně krátký rozvor) a jejich přístupnost byla u třídveřové verze podstatně
horší než u pětidveřového hatchbacku.
Samostatnou kapitolou pak byl upravený podvozek, devatenáctipalvová kola a nízkoprofilové pneumatiky.
Vůz vypadal, jako kdyby vyrazil na tuningový sraz. Posádka cítila každý hrbol na silnici, i tak poměrně
tvrdé pérování bylo ještě mnohem tvrdší. Prostě za vzhled se platilo tvrdou jízdou, na bezvadném asfaltu
vůz ale seděl lépe než sériové provedení. Širší pneumatiky také zhoršovaly dynamiku a zvyšovaly spotřebu,
zlepšovaly ale boční vedení vozu v zatáčce. Mez nedotáčivosti se posunula do vyšších rychlostí.
Na rozdíl od dříve zkoušeného vozu Golf 1.6 měl tento praktičtější tmavý interiér, který se asi lépe
udržoval. Uprostřed přístrojové desky byl šikovný vyjížděcí držák na dvě plechovky nápojů. Vůz měl manuální
klimatizaci, čtyři airbagy, elektrické ovládání oken i zrcátek, autorádio a další výbavu.
Zhodnocení: oblíbený automobil, který si i po letech držel dobrou prodejní cenu, úsporný naftový motor
(výrobce udával spotřebu 4,5 až 6,9 litru na 100 km). Vozy Golf byly celkem spolehlivé, náhradní
díly byly dostupné, ovšem za poněkud vyšší cenu. Pokud by měl standardní podvozek a běžná patnáctipalcová kola,
tak by byl pohodlný i na rozbité české silnice. Na velkých "devatenáctkách" působil efektně za cenu sníženého
komfortu jízdy a nutnosti hlídat sebemenší nerovnost povrchu a přejíždět ji velmi opatrně. Dobré brzdy i jízdní
vlastnosti, dobrý tah motoru na nižší převodové stupně. Převodovka byla jen pětistupňová, někteří výrobci
dodávali k obdobným motorům šestistupňové převodovky. Mile jsem byl překvapen přesností tachometru,
do rychlosti 100 km/h ukazoval téměř přesně (odchylka maximálně plus 3 km/h), při vyšších rychlostech
nebyl kontrolován.
Poznámka: později si majitel vozu namontoval do motoru přídavnou jednotku "powerbox". Toto zařízení se předřadilo
před řídící jednotku. Byla to krabička, ve které byl obvykle pouze odpor. Powerbox "oblboval" řídící systém motoru
tak, aby šlo do válců více paliva. Výkon se skutečně výrazně zlepšil. Po úpravě se zrychlení na stovku pohybovalo
kolem 11 s. Tunigové firmy uváděly po úpravě powerboxem výkon motoru 79 kW (107 koní) a točivý moment
252 Nm, tedy zvýšení výkonu o 13 kW (17 koní) a točivého momentu o 42 Nm. Diskutabilní
byl powerbox z hlediska spotřeby a životnosti motoru.
Na snímcích je zkoušený vůz zvenku i zevnitř. U snímků jsou uvedeny obvyklé technické údaje.
Přidal jsem také pilový diagram testovaného vozu VW Golf 1.9 TDI (66 kW). Rozměry jsou uvedeny
podle technického průkazu, jiné prameny uváděly nepatrně odlišný rozvor a délku vozu.
|
