Od roku 1968 vyráběla německá automobilka Audi modelovou řadu Audi 100. V roce 1994 ji nahradila
sedanem Audi A6, později přidali také kombi A6 Avant. První generaci (C4 typ 4A) prodávali do
roku 1997, kdy přišla druhá generace (C5 typ 4B). V roce 2004 představili třetí generaci řady A6,
interně označovanou jako C6 typ 4F. Vůz proti předchozí generaci povyrostl ve všech směrech a dosahoval
délky téměř pěti metrů. V létě 2008 přišel facelift a byla obměněna nabídka motorů. Třetí generaci
dodávali do roku 2011, kdy byla představena čtvrá generace (C7 typ 4G).
Jedno červnové dopoledne roku 2012 jsem dostal příležitost se svézt se sedanem Audi A6, který byl vyroben
v roce 2006 a pod kapotou měl třílitrový šestiválcový turbodiesel s výkonem 233 koní.
Ten poháněl přes planetovou šestistupňovou převodovku s hydrodynamickým měničem momentu trvale všechna
čtyři kola (quattro). Převodovka měla režimy řazení "D" (Drive = běžná jízda) a "S" (Sport = sportovní režim).
Kromě toho se daly převodové stupně ručně řadit buď řadicí pákou nebo pádly pod volantem. Audi tento systém
nazývalo Tiptronic s DPS (Dynamisches Schaltprogramm).
Sedan A6 byl velké pohodlné auto, v českých poměrech používané jako firemní manažérský vůz, cena nového
automobilu byla kolem dvou miliónů korun. Testovaný vůz měl v interiéru plasty, kůži a dřevěné obložení.
Po usednutí jsem si seřídil sedadlo - manuálně, žádné elektrické ovládání, vnější zrcátka měla samozřejmě
elektrické seřizování. Přestože měl vůz najeto přes 190 tisíc kilometrů, vypadal exteriér i interiér
velmi zachovale a neopotřebovaně, jen kožený volant byl "vyleštěn" dohladka. Interiér byl prostorný, ergonomický,
přístroje přehledné. Dost místa bylo i na zadních sedadlech. Zavazadlový prostor měl velký objem
(546 litrů) a jeho víko se otevíralo elektricky, bylo však poměrně malé a do dlouhého zavazadlového prostoru
se pak bylo třeba vsoukat pro věci, které byly uloženy hlouběji (za zadním opěradlem). Také nakládání rozměrnějších
předmětů nebylo snadné, ale kdo chce převážet větší neskladné předměty, ať si pořídí kombi. Audi nabízelo kombi A6
Avant s velkým a dobře přístupným zavazadlovým prostorem (565 až 1660 litrů). Vůz měl solidní audiosoustavu
s měničem CD ve schránce před spolujezdcem a s možností bluetooth připojení telefonu a hlasitého handsfree.
Systém se ovládal točítkem a knoflíky na panelu mezi předními sedadly.
Jízda s vozem byla pohodová. Audi A6 třetí generace sice měřilo na délku téměř 5 metrů, ale při běžné
jízdě jsem to ani nepocítil. Problém nastal při otáčení, vůz měl menší rejd než bych čekal. Tam, kde se menším vozem
otočím najednou, bylo třeba při otáčení couvnout. Velkým kladem vozu byl jeho silný motor. Zátah odspodu byl sice
slabší, než převodovka podřadila a motor se trochu vytočil. Od středních otáček ale zabralo turbodmychadlo a motor
táhnul jak divý. Pro lepší akceleraci, třeba při předjíždění, bylo dobré ručně podřadit, aby se otáčky motoru zvýšily
a pak už bylo zrychlení velmi dobré. Výrobce udával zrychlení na stovku s automatem za 7,1 s (s manuální
převodovkou dokonce za 6,9 s), což je u velkého vozu s pohotovostní hmotností 1855 kg velmi dobrá hodnota.
S testovaným vozem jsem dosáhl s převodovkou v režimu S při automatickém řazení zrychlení na stovku za cca
7,8 s, při manuálním řazení by se dalo zřejmě dosáhnout i výrobcem udávané hodnoty.
Jízdní vlastnosti vozu byly dobré, na suchu téměř sportovní, na vlhké vozovce se vůz v zatáčce lehce smýkl a zabralo
ESP. V zatáčkách se vůz viditelně nenakláněl, jen do rychlejšího průjezdu ostrou zatáčkou (malý kruhový objezd) se mu
moc nechtělo. V táhlých rychle projížděných zatáčkách se zase cítil jako ryba ve vodě, ty mu vyloženě seděly. Brzdy
byly na můj vkus trošku přeposilované, ale rychle jsem si zvykl. Při jízdě pomáhal trvalý pohon všech kol, samosvorný mezinápravový
diferenciál, ABS, ESP, ASR a EDS (elektronische Differentialsperre = elektronická uzávěra diferenciálu). Mírnou vadou na
kráse byla vyšší spotřeba při ostré jízdě. Během necelé hodinky jsem měl průměrnou spotřebu přes 13 litrů nafty na
100 km, počítač ukazoval dlouhodobou spotřebu 10,1 l/100 km.
Závěrem: velký bezpečný pohodlný prostorný sedan, posádka se neunaví ani při delší jízdě. Bezproblémové řízení, velký zavazadlový
prostor s menším víkem. Při prvním pohledu by člověk ani neřekl, že vůz je dlouhý téměř pět metrů, jeho design to dobře
maskoval. Nadčasové tvary bez módních výstřelků - prostě klasická elegance. Na naftový motor poněkud vyšší spotřeba, zde
je ale třeba brát v potaz velikost a hmotnost vozu, pak je spotřeba přiměřená.
Na připojených fotografiích je testovaný vůz. Snímky jsem doplnil technickým popisem a několika dalšími drobnými postřehy.
|