Již před první světovou válkou konstruuje a vyrábí Josef Walter motocykly (1902), tříkolky (1909)
a po výstavbě nové továrny v Praze - Jinnonících (1913) i automobily. To má již firma statut
společnosti s ručením omezeným. Po skončení války předává továrna výrobu motocyklů firmě Josefa
Janatky v Radlicích, který je nadále vyrábí pod značkou Itar. Ve výrobě tříkolek pokračuje
J. Šibrava pod značkou Trimobil.
Vlastní továrna dostává v roce 1919 název "Akciová továrna automobilů J. Walter a spol.
Praha - Jinonice". Zabývá se výrobou automobilů typu WZ. V roce 1922 odchází Josef Walter
z firmy a v Praze - Košířích zakládá továrnu na ozubená kola a autodíly. Tato firma vyrobila
i několik motocyklů. Syn zakladatele Jaroslav Walter v roce 1936 konstruuje svůj vlastní
motocykl, jejich sláva ale přijde teprve v poválečném období. Přesto jméno Walter v Jinonicích
v názvu firmy zůstává.
V roce 1923 přichází nový výrobní program. Vedle výroby automobilů se začínají vyrábět i letecké
motory. Ty se postupně stávají velmi rozšířenými, oblíbenými a byly též vyváženy do celého světa. V roce
1924 přichází automobil Walter P s rozvodem OHV. Později vznikají typy P I, P II,
P III a P IV. Šlo o solidně stavěné automobily střední třídy, spolehlivé, pěkné, s výbornými
jízdními vlastnostmi.
V roce 1928 přichází nové typy 4-B a 6-B, které byly předchůdci vozů Standart, Super a Regent,
vozů luxusní třídy. Vozy byly vybaveny šestiválci 2860 ccm a 3257 ccm. I přes nesporné úspěchy
vyráběných automobilů si továrna uvědomuje, že bude muset přijít na trh s vozem, který bude levný a spolehlivý,
vůz, který si budou moci koupit i širší vrstvy motoristů (tuto filozofii koneckonců přebíraly i naše
ostatní automobilky).
Firma Walter jde cestou licence. Tu uzavírá s Fiatem v Turíně. Fiat 514 se od roku 1931 vyrábí
jako Walter Bijou. Od roku 1933 přibyly dva šestiválcové typy Princ a Lord (opět licence Fiat). Mezitím
přichází v roce 1932 česká varianta slavné Balilly 508 vyráběné u Waltra pod názvem Junior.
Rám vozidla byl obdélníkového tvaru, zpevněný příčkami a křížovou výztuhou. Přední i zadní náprava byly
tuhé, odpružené podélnými listovými půleliptickými pery. Vpředu uložený motor byl uchycen na čtyřech silentblocích.
Jeho objem byl 995 ccm, vrtání 65 a zdvih 75 mm. Měl výkon 24 koní při 3600 ot/min.
Ventilový rozvod SV, kompresní poměr 5,88:1. Převodovka byla třístupňová, později se montovala čtyřstupňová.
Na motor navazovala suchá jednokotoučová spojka. Motor byl chlazen kapalinou bez čerpadla, tedy termosifonově.
Palivová nádrž byla umístěna na příčce motoru, benzín stékal samospádem. Walter montoval karburátor Solex 26UBIP.
Rozvod elektřiny byl 12 voltový systému Bosch. Junior měl hydraulické brzdy, což bylo v té době
u malých vozů spíše vyjímkou. Kola měla u nás ne moc používaný rozměr 17 palců, pneumatiky měly
rozměr 4,50x17. V poválečném období se kola u těchto vozů často nahrazovala šestnáctipalcovými
z důvodu snazšího sehnání pneumatik. Karoserie byla velmi moderní. Šlo o celokovovou dvoudveřovou
limuzínu (v té době většina automobilek vyráběla dřevěné kostry pobité plechem). Přístrojové vybavení
bylo běžné době vzniku: tachometr, hodiny, teploměr a tlakoměr.
Na podvozky Junioru postavila vysokomýtská firma Sodomka během let 1933 až 1935 celkem 79 různých individuálních
karoserií. Vozy Junior se vyráběly i v provedení S, čili sportovní dvojsedadlový roadster. Motor
byl v podstatě shodný s limuzínou, ale výkon byl zvýšen na 30 koní při 4000 ot/min. Karoserie
byla pouze dvojsedadlová, sklo sklopné, silně vykrojená dvířka pro podtržení sportovního charakteru tzv. „elbow aut“.
Kola byla drátová. Na několik vozů byla z Itálie dovezena speciální hlava motoru, která umožnila přeměnu
motoru SV na rozvod OHV, což zvýšilo výkon na 40 koní při 5000 ot/min. Pro sportovní účely vznikl
Junior SS. Jeho motor měl ojem 1089 ccm. Tvarově byl obdobný typu S. Tento typ SS byl též
individuálně karosován, například firmou Uhlík.
Fiaty Balilla se vyráběly po celé Evropě. Díky tomu se i na naše Juniory daly snadno sehnat potřebné díly,
což kladně přispívalo k prodeji vozidla. V dnešní době se čas od času nějaký Junior objeví na srazu
historických vozidel. Je to však celkem ojedinělý automobil, kterých se nedochovalo velké množství.
Technická data:
výrobce: Walter, akciová společnost, továrna na automobily
a letecké motory Praha Jinonice
typ: Walter Junior
výroba v letech: 1932 až 1937
motor: řadový čtyřválec SV
vrtání: 65 mm
zdvih: 75 mm
objem: 995 ccm
výkon: 24 koní při 3500 ot/min
celková délka: 3140 mm
celková šířka: 1400 mm
celková výška: 1530 mm
pohotovostní hmotnost: 765 kg
celková hmotnost: 1085 kg
spojka: suchá jednokotoučová
převodovka: třístupňová, později čtyřstupnová
rozchod vpředu: 1220 mm
rozchod vzadu: 1220 mm
rozvor: 2250 mm
pneu: 4,50 x 17
maximální rychlost: 90 km/h
spotřeba: 7,5 až 8,5 l/100km
Autor: Mgr. Tomáš Kunštátský, Eurooldtimers.
Walter Junior v katalogu Auta 5P:
|