|
Město Eisenach, rozložené v širokém údolí mezi táhlými zalesněnými hřbety Durynského lesa hlídá hrad Wartburg založený
roku 1067. Za těch let viděl leccos. Poskytl počátkem 16. století (1521/22) úkryt Martinu Lutherovi, pozoroval narození
Johana Sebastiana Bacha a také byl svědkem výroby automobilů. Věnuje se jí místní muzeum "Svět Automobilů".
Základ dnešní musejní sbírky zaplnil v letech 1967 až 1994 výstavní pavilon Wartburghalle. Pak stěhovali provizorní
výstavu Automobilového muzea Eisenach do prostor spořitelny Wartburg-Sparkasse (1994-2005), aby 4. června 2005 otevřeli
úplně nové muzeum „AWE“ (Automobile Welt Eisenach) v rekonstruované budově U2 z roku 1935, nacházející se při
okraji bývalého areálu automobilky. Muzeum se nachází v sousedství několika dalších vybydlených průmyslových hal EMW.
Vévodí mu lis BBE 800 o hmotnosti 75 tun, vyrobený společností L. Schuler AG roku 1928. Ocelový mamut
měří na délku 3,7 m, na výšku 10,5 m (z toho 4 metry ležely pod rovinou podlah) a šířku má 6,5 m.
Hlavní motor měl výkon 40 koní. Stíhal 6 lisovacích cyklů za minutu. Věrně sloužil od roku 1928 do roku 1991! Tvaroval
plechy karoserií vozů Dixi počínaje a Wartburgem 1.3 konče.
3. prosince 1896 pozval tajný rada, stavební inženýr a vynálezce Heindrich Ehrhard, zakladatel několika zbrojovek
a strojírenských podniků, šéf druhé největší císařské zbrojovky Rheinmetall AG po koncernu Krupp, zástupce několika
německých bank k jednání. Založili Továrnu Motorových vozidel Eisenach (Fahrzeugfabrik Eisenach AG = FFE) se základním
kapitálem 1,25 milionu zlatých říšských marek. Začali polním kuchyněmi, lafetami pro děla, vojenskými kárami a jízdními
koly. Vojenských povozů postavili přes tisíc. O rok později se továrna obrátila na první německé výrobce automobilů, firmy
Benz a Daimler s žádostí o technickou pomoc se zahájením výroby vozidel. Oba výrobci vyhověli. Na výstavě vozidel
v Düsseldorfu 1898 již pózovala eisenašská tříkolka (napodobenina de Dion‑Bouton) a čtyřkolový vůz (dle vzoru Benz).
Tím se FFE stal pátou nejstarší automobilkou v Německu. Úspěch se nedostavil, tak koupili francouzskou licenci Decauville.
Během roku 1899 dostala auta z Eisenachu jméno Wartburg. Na první – „Modell 1“ (dvouválec 764 cm³, třístupňová
převodovka), který parkuje v expozici, navázal další rok „Modell 2“ se stejnou jednotkou.
Expozice muzea pokračuje několika vozy a šasi nové značky Dixi. Vznikla tak, že se Ehrhard nepohodl se zbytkem akcionářů
a z FFE v červnu 1904 odešel i s licencí Decauville. Stejného roku založil pro syna Gustava automobilku
Ehrhardt‑Automobil AG, která v březnu 1904 na Frankfurtská automobilové výstavě představila novou konstrukci vozů
a obchodní značku Dixi, což latinsky znamená „řekl jsem“ nebo „poslední slovo“. Poznámka: Ehrhardt‑Automobil AG
zanikla roku 1924. Dixi byla vyňata z koncernu Rheinmetall‑Ehrhart. Postupně vyráběli 7 typů osobních vozů, od
roku 1908 pět typů nákladních a roku 1910 přidali letecké motory dodávané výrobcům letadel Dornier a Flick & Heinig.
Po první světové válce, roku 1921, koupila továrnu Dixi vagónka Gothaer Waggonfabrik. V poválečné mizérii ani to nepomohlo
udržet produkci velkých vozů. Licenčně vyráběný malý Austin Seven jako oblíbené Dixi DA1 (1927 až 1931) se čtyřválcem 743 cm³
sice vznikl v počtu přes 25 000 kusů, ale firmu stejně nezachránil.
Mnichovský BMW, výrobce leteckých a lodích motorů i motocyklů se dostal v půli dvacátých let do vážných potíží.
Mazaný hlavní akcionář Camillo Castiglioni eskamotérskými kousky zajistil navýšení kapitálu BMW a snížení počtu akcionářů.
Současně se rozhodl expandovat do výroby automobilů. Padl si obchodně do noty s podobně založeným výlupkem, v Oděse
narozeným židem, Jakobem Schapirem. Ruský imigrant v Německu v dobách největší slávy vlastnil akcie řady německých
automobilek. Schapirovi tehdy také patřila vagónka Gothaer Waggonfabrik. Vagonku – a tím i její pobočku, automobilku DIXI,
koupilo 1. října 1928 BMW (= Castiglioni). Dixi se stalo pobočkou BMW. Od ledna 1929 vyjížděly z automobilky vozy
s emblémem BMW na chladiči, nyní jako BMW 3/15 HP. Od roku 1931 používaly jméno BMW Wartburg. Protože licence k Austinu
Seven končila roku 1932, pustili se do výroby vlastních typů. Muzeum nás provází některými BMW, které se částečně, pak zcela
emancipovaly od licenční britské konstrukce. Typ BMW AM (modely AM1 až AM4) rychle vystřídalo BMW 303 (1933) s prvním
šestiválcem BMW (1175 cm³) a po něm další, velmi kvalitní vozy, vyráběné několik let se čtyřválcem: BMW 309
(845 cm³) a šestiválci: BMW 315, 319, 320 a 326 (1,5 až 2,0 litru). Nelze nevzpomenout slavný BMW 328
Roadster. Omezená výroba osobních vozů se udržela i počáteční válečná léta. Pak již přesedlali na lehké terénní automobily 4x4
BMW 325, ale hlavně těžké motocykly BMW R 35, často se sajdkárem. Továrnu pak téměř zničilo spojenecké bombardování.
Město, ležící jen 10 km od pozdější hranice NSR/NDR sice 6. dubna 1945 osvobodili Američané, ale 1. července 1945
přešlo do sovětské zóny. V rozbombardované automobilce a továrně na letecké motory vyráběli ruční vozíky, nádobí a příbory.
Vedení se ale chtělo nadále věnovat výrobě automobilů. Již v září 1945 předvedli sovětskému vedení v Berlíně pětici BMW 321
složených na koleně z posbíraných dílů v ruinách. Vozy udělaly na sověty takový dojem, že rozkazem ze 13. října 1945
v Eisenachu povolili znovuobnovení výroby automobilů. O rok později za tímto účelem založili Sovětskou akciovou společnost
(SAG) „Autovelo“. V čele byli Rusové, ale výrobu de facto řídili jejich němečtí podřízení. Produkovali předválečné automobily
i motocykly BMW. Roku 1948 pozměnili modro-bílé logo BMW na červeno‑bílé EMW (Eisenacher Motorenwerke). Roku 1952 byla
automobilka v Eisenachu znárodněna, ale výroba pokračovala. Mnichovské BMW roku 1955 soudně donutilo EMW, aby přestali vyrábět
vozy původního koncernu.
Po nuceném ukončení výroby typů BMW přemístili východoněmečtí plánovači roku 1953 do Eisenachu ze Zwickau produkci předválečného
DKW Meiserklasse (F9), nyní přejmenovaného na IFA F9. Pro eisenašské motoráře bylo snadné přejít z výroby leteckých
jednotek a automobilových čtyřdobých motorů na mnohem jednodušší dvoudobé tříválce (900 cm³/30 k) a z pohonu
zadních kol na pohon předních kol.
Roku 1956 se firma změnila na VEB Automobilwerk Eisenach. Na oslavu 10. výročí konce války (výroba začala roku 1955) debutoval
na Lipském jarním mezinárodním veletrhu nový typ se staronovým jménem Wartburg. Ve skutečnosti to bylo vylepšené, prodloužené šasi F9
s typickým tvarem amfory a výkonnějším tříválcem stejného objemu, od roku 1958 i se synchronizovanou převodovku a velmi
úhlednou moderní karosérií. Muzeum vystavuje několik opravdu atraktivních verzí.
Další muzejní sál začíná půlí 60. let. V podzimním Lipsku 1965 debutoval „mezityp“ typ Wartburg 1000 (312‑I)
s modernizovaným šasi (vinuté pružiny, všechna kola nezávisle zavěšená), ale starou karosérií, o rok později tamtéž
Wartburg 353 již s novou hranatou karosérií a o další rok později s novou převodovkou. Všechny již měly
výkonnější tříválec 992 cm 3;/45 až 50 k). Tento i další sály ukazují různé verze Wartburgů, tovární dílnu Dixi
i garáž kutila, různé prvky bezpečnosti i karosérie. Další atraktivní sál je věnovaný sportu a speciálům pro dálkové
jízdy, okruhy i rallye.
Pokročíme dál. Dvoudobý motor byl zcela ekologicky nepřijatelný, proto se objevily čtyřdobé, napříč uložené čtyřválce 1272 cm³
s výkonem 58 koní, kombinované s pětistupňovou převodovkou VW z bývalé továrny Barkas
v Karl‑Marx‑Stadtu (dnes znovu Chemnitz). Zde se od 31. srpna 1988 rozjela výroba moderních jednotek VW pro
Trabanty a Wartburgy. Ani to nestačilo, a tak si můžeme prohlédnout poslední – červený Wartburg 1.3, v pořadí
1837708. vyrobený kus, který v Eisenachu sestavili 10. dubna 1991. Život jde dál. Na jiném místě vyrostla za miliardu
Euro nová továrna Opel. 7. února 1991 poklepali její základní kámen. A pak to šlo od roku 1992 ráz na ráz: Astra (1. kus
23. září 1992 z pásu vyvezl ex‑kancléř Helmuth Kohl na sedadle spolujezdce), Vectra (montovaly se v původní továrně
v Eisenachu od roku 1990 z dílů, dopravovaných vlaky z Rüsselsheimu), Corsa, Adam a Grandland.
To ještě není vše. Poslední hala ukazuje funkční prototypy – např. Typ 610M/1, nevyráběné ovoce spolupráce Škoda-Wartburg, Wartburg 355
Coupé nebo otevřený lovecký vůz Wartburg 353/400 Kübelwagen z počátku 70. let pro šéfa tajné policie STASI Ericha Mielkeho.
Expozici ukončuje několik motocyklů a veliký model továrního areálu. Ve foyer najdeme malý, ale dobře zásobený obchod s málo
známou literaturou a modely.
|
