V roce 2002 uvedla Toyota na trh model Corolla Verso, vůz MPV, odvozený od základního hatchbacku Corolla. V roce 2004 prošla řada Corolla faceliftem, model Corolla Verso dostal delší rozvor a větší karosérii. Zatímco předchozí Verso bylo maximálně pětimístné, nové provedení mělo sedm míst. Roku 2005 byl hatchback Corolla nahrazen novým modelem Auris a jméno Corolla zůstalo pro sedany a MPV. Do MPV Verso se montovaly benzínové motory 1.6/81 kW (110 k) a 1.8/95 kW (129 k). Nabídku doplňval turbodiesel 2.0 D-4D o výkonech 66 a 85 kW, ten byl ale v roce 2007 nahrazen větším naftovým motorem 2.2 D-4D s výkonem 100 kW (136 k) nebo 130 kW (177 koní). Takže od roku 2007 měly obě nejsilnější verze na třídu kompaktích MPV poměrně velký turbodiesel. Podle dostupných informací se automobily Corolla Verso pro Evropu montovaly v Turecku.
Jeden únorový víkend roku 2009 jsem se po Praze a okolí svezl vozem Toyota Corolla Verso 2.2 D-4D s naftovým přeplňovaným čtyřválcem ve slabším provedení, tedy s výkonem 100 kW (136 koní). Vůz byl do provozu uveden v listopadu 2007 a v době testu měl na tachometru necelých 37 000 km. Majitel jej zakoupil jako předváděcí vůz počátkem roku 2009.
Vůz se řídil bez problémů, ovládání nečinilo žádné problémy. Řidič i pasažéři seděli o něco výše než v běžném osobním automobilu, to je ale vlastností všech vozů MPV. Jízdní vlastnosti lze označit za dobré, výše položené těžiště vozu se na nich moc nepodepsalo. Vůz se na suchu i v rychle projížděné zatáčce choval neutrálně, i když si pneumatiky zapískaly. Automobil měl vzhledem ke své vysoké hmotnosti přiměřenou akceleraci. Výrobce udával více než dostatečnou maximální rychlost 195 km/h a zrychlení na stovku za 10,2 s, což při pohotovostní hmotnosti 1575 kg a výkonu 136 koní lze považovat za dobrou hodnotu. Motor se celkem ochotně vytáčel do 4000 ot/min, ale výše se mu už nechtělo. Brzdy byly dobré, pérování přiměřené.
Největším kladem vozu byl ale jeho vnitřní prostor a možnosti jeho využití. Vůz měl standardně pět samostatných sedadel (ve druhé řadě byla tři samostatná sedadla) a ještě další dvě v zavazadlovém prostoru, ta byla ale jen pro děti nebo cestující menšího vzrůstu. Při obsazení vozu sedmi lidmi nezbýval žádný prostor pro zavazadla, pokud cestovalo pět pasažérů, bylo pro zavazadla k dispozici 397 až 667 litrů prostoru. Po sklopení druhé řady sedadel jste mohli přepravovat až 1563 litrů zavazadel.
Naftový motor pod kapotou byl dobře odhlučněn, nebylo jej téměř slyšet. Jeho výhodou byla nízká spotřeba, výrobce ji udával hodnotou 8,3 l/100 km ve městě a 5,6 litru mimo město, průměrná spotřeba byla 6,6 l/100 km. Myslím si, že by se dalo jezdit tak do sedmi litrů nafty na 100 km.
Závěrem: solidně zpracovaný, pohodlný, tichý a prostorný vůz. Dostatečně rychlý, s nízkou spotřebou. Jestli si zachová pověstnou spolehlivost automobilů značky Toyota, měl by sloužit bez problémů dlouhá léta.
Následuje několik snímků zkoušeného vozu, je u nich uveden technický popis a několik dalších drobných postřehů.