|
Nový model Toyota C-HR (Coupé High Rider) vyráběla automobilka Toyota od října 2016 v Turecku.
Automobil třídy Crossover-SUV byl postaven na platformě TNGA, v Evropě jej prodávali od ledna 2017.
Původně byl tento vůz vyvíjen pouze pro USA, kde jej měli prodávat pod značkou Scion. Po jejím zrušení
ale bylo rozhodnuto vyrábět C-HR celosvětově pod značkou Toyota. V Evropě vůz dodávali s motorem
1.2 Turbo nebo jako hybridní verzi s pohonným agregátem převzatým z modelu Prius čtvrté
generace. V USA vůz prodávali pouze s benzínovým dvoulitrem o výkonu 144 HP.
Počátkem srpna mi zavolala jakási paní od Toyoty, zda bych nechtěl vyzkoušet některý z jejich modelů
a já si ze tří nabízených vybral novinku, model C-HR. Poté mi zamluvili zkušební jízdu u nejbližšího
dealera, odkud se mi pak ozvali a domluvili jsme si jízdu na středu 9.8.2017. Dopoledne jsem tedy vyrazil
do Ústí nad Labem a po vyplnění potřebných formulářů jsem vyrazil se zástupcem prodejní firmy na krátkou
zkušební jízdu. Ta vedla většinou po městě a kousek po dálnici, její celková délka byla asi 12 km.
Dohodnutý byl model C-HR s motorem 1.2 Turbo, pohonem předních kol a mechanickou převodovkou.
S vozem Toyota C-HR 1.2 Turbo jsem jel
první jízdu. Pak mi nabídli ještě druhou jízdu hybridní verzí, což jsem přijal. Hybridní verzi se věnuje
tento článek.
Jak už jsem napsal u verze 1.2 Turbo, má Toyota CH-R poměrně agresivní design karosérie, který se
nemusí každému líbit, ale řada lidí se za tímto vozem ohlédne. Daní za tento netradiční vzhled jsou poměrně
malá okna. Výhled vpřed omezuje mohutné vnitřní zpětné zrcátko, boční okna jsou poměrně malá a to zadní
miniaturní. Cestující menšího vzrůstu (děti) na zadních sedadlech nesmí trpět ponorkovou nemocí, bočními okny
neuvidí téměř nic. Ještě, že má vůz couvací kameru, která při couvání špatný výhled vzad kompenzuje. Posaz ve
voze je pohodlný, na zadních sedadlech je také dost místa, zavazadlový prostor má shodný objem 377 litrů
pro verzi 1.2 Turbo i 1.8 Hybrid. Jízdní vlastnosti byly dobré, ovládání vozu mi nečinilo
žádné problémy. Posilovač řízení byl "tak akorát", také brzdy byly v naprosté pohodě a bez problémů.
Hybrid měl automatickou převodovku s klasickými polohami voliče režimu (P, R, N, D). Celkový výkon
hybridního soustrojí byl sice o 6 koní vyšší než u agregátu 1.2 Turbo, pocitově byla
ale dynamika vozu ještě podstatně horší něž u verze Turbo, přestože výrobce udával zrychlení na stovku
jen o jednu desetinku sekundy horší (stovka za 11,0 s). Maximální rychlost byla omezena na 170 km/h.
Vůz se rozjížděl potichu na elektromotor, spalovací motor se téměř neznatelně přidal při vyšší rychlosti.
Místo otáčkoměru byl ekonoměr a na centrálním displeji bylo možno zapnout grafické zobrazování toku energií
mezi koly a benzínovým motorem i elektromotorem včetně rekuperace po sundání nohy z plynového pedálu.
Vše řídila elektronika bez zásahu řidiče. Na dálnici bylo slyšet benzínový motor, jak rychle se točil se ale
nedalo zjistit, otáčkoměr vůz neměl. Po zkušební jízdě (většina po městě, kousek po dálnici, celkem asi 12 km)
mi palubní počítač ukázal spotřebu 5,7 l/100 km, tedy téměř o 1,5 litru méně než u vozu
s turbomotorem. Hybrid zde nahrazoval diesel, který do modelu C-HR nemontovali.
Nikde nic nerzalo, neskřípalo, nebylo slyšet hluk odvalujících se pneumatik, ani aerodynamický hluk na dálnici
nebyl pozorovatelný. Pokud bude vůz do budoucna spolehlivý, jako ostatní modely Toyota, lze jej doporučit. Už od
základní verze měl velmi solidní výbavu a řadu elektronických pomocníků. Jejich přehled si můžete prostudovat
v přiloženém ceníku. Testovaný vůz měl výbavu Dynamic.
Závěrem: poněkud extravagantně tvarovaný moderní vůz nabitý řadou moderních technologií.
Dostatečně prostorný s přiměřeně velkým zavazadlovým prostorem a bohatou výbavou. Dobré jízdní vlastnosti,
bezproblémové ovládání. Poněkud horší výhled z vozu, jen průměrná dynamika a poměrně nízká spotřeba. Podle
výbavy byla základní cena verze 1.8 Hybrid (122 koní) e-CVT od 630 do 705 tisíc korun. Hybrid
měl pouze pohon předních kol. Pokud bych měl volit mezi verzemi Hybrid a Turbo, pro běžné cestování bych doporučil
Turbo a na pojíždění po městě Hybrid.
Na uvedených fotografiích je testovaný automobil. Fotky jsem, jako vždy ručně upravil, doplnil technickým popisem
a několika dalšími postřehy. Poslední odkaz uvádí ceník modelu Toyota C-HR, platný v létě 2017, ceník jsem
stáhnul ze stránek českého zastoupení automobilky Toyota.
|
