Španělská automobilka Seat původně vyráběla různá provedení automobilů Fiat včetně řady vlastních derivací těchto vozů. Po roce 1980 zahájila výrobu vlastních modelů, které již neměly s Fiatem nic společného.
Prvním z těchto vozů byl model Ibiza z roku 1984. Druhá generace vozů Ibiza se objevila v roce 1993 a byla zkonstruována pod vedením koncernu Volkswagen, jehož součástí se stala i automobilka Seat. Druhá generace Ibizy se vyráběla do roku 2002 a během výroby prošla dvěma většími facelifty. První se uskutečnil v roce 1996, tehdy dostal vůz nové nárazníky v barvě karosérie. Druhý facelift byl proveden v roce 1999 a Ibiza dostala novou více členěnou masku se zdůrazněným logem firmy Seat ve stylu větších modelů této firmy.
V létě roku 1998 jsem měl možnost se svézt s vozem Seat Ibiza. Jednalo se o základní třídvéřový typ (vyráběla se také pětidvéřová verze) s motorem 1.4 o výkonu 44 kW (60 koní). Seznámení s vozem bylo poměrně krátké, ujel jsem s ním asi 200 km.
V porovnání s Favoritem, se kterým jsem tehdy běžně jezdil, byl vůz přibližně stejně velký. Byl však pohodlnější a lépe se ovládal. Vyznačoval se poměrně tichým motorem, který ani při maximálních otáčkách, kdy už omezovač vypínal zapalování, nebyl hlučný. Vůz postrádal otáčkoměr a bylo tedy těžké zjistit maximální povolené otáčky motoru. Jízdní vlastnosti byly dobré, porovnatelné s ostatními vozy této třídy. Na první dojem se vůz jevil jako dynamický, po změření zrychlení jsem tento dojem ztratil. Vůz zrychloval na stovku asi za 14 s, což bylo asi o sekundu horší než zmíněný Favorit (ten měl ale upravený, i když menší, motor). Dynamické vlastnosti Ibizy lze označit jako průměrné, odpovídající použitému motoru. Zpočátku jsem měl potíže s řazením zpátečky, vůz měl jištění zpětného chodu na které jsem nebyl zvyklý.
Za přednost vozu lze považovat tichý interiér, i při vyšších rychlostech se příliš neprojevoval aerodynamický hluk, ani nikde nic neklepalo a nedrnčelo. Vybavení vozu se ničím nevymykalo běžnému standardu, vůz měl navíc pouze elektrické ovládání oken ve dveřích, což umožňovalo řidiči i za jízdy otevírat a zavírat okno také na straně spolujezdce a tím ovlivňovat větrání interiéru. Vůz měl dobré jízdní vlastnosti umožňující i sportovně laděnou jízdu, v zatáčkách se téměř nenakláněl, pérování bylo spíše tvrdší, ale stále ještě pohodlné. Vzhledem ke krátké ujeté vzdálenosti nebyla sledována spotřeba, takže ji nedovedu posoudit.
Bohužel, vůz se kterým jsem se svezl, měl poměrně slabý motor. Do modelu Ibiza se však montovaly i větší a mnohem výkonnější motory, ale cena vozu pak byla podstatně vyšší. Základní třídvéřová verze s motorem 1.4 se dala pořídit za cenu do 300 000 Kč, což byla tehdy relativně nízká cena v porovnání s ostatními dováženými zahraničními vozy obdobné velikosti a provedení.
Nastupování do vozu vyžadovalo větší sílu k otvítání a zavírání poměrně dlouhých dveří. Také přístup k zadním sedadlům byl poněkud horší, než u pětidvéřových vozů. Velikost zavazadlového prostoru byla odpovídající vozu této třídy. Pokud by bylo třeba větší zavazadlový prostor, dodával Seat prodlouženou verzi modelu Ibiza, která se jmenovala Cordoba (jako sedan nebo kombi Cordoba Vario).
Snímky vozu jsou pouze ilustrační, nejedná se o vůz, se kterým jsem se svezl a blíže seznámil.