|
Model F430 vyráběla automobilka Ferrari v letech 2004 až 2009. Základním modelem bylo kupé,
později uvedli na trh také Spider se snímací střechou a silnější verzi kupé, nazvanou Scuderia.
Normální smrtelník se za volant Ferrari snadno nedostane, ale existují půjčovny, kde si automobilový
nadšenec může svůj sen splnit.
Jednou z možností bylo svezení ve voze Ferrari F430 na okruhu u Dlouhé Lhoty nedaleko Příbrami.
Svezení na okruhu, dlouhém 1950 metrů, stálo běžně 1499 Kč, ale čas od času bylo na slevových
serverech možno zakoupit voucher (poukaz) za poloviční cenu. Uvedené akce například koncem září 2010 využilo
1364 zákazníků a zakoupili si voucher na jízdu ve Ferrari. Já jsem jej dostal od dcery k vánocům.
Platnost voucheru byla od 1.10.2010 do 1.6.2011, jízdy se ale v zimě nepořádaly, firma na maily
nereagovala a telefon buď nikdo nebral nebo byl nepřístupný. Po několikátém pokusu se mi ale přece jen
podařilo dovolat a ženský hlas na druhém konci povídal něco o tom, že rezervace bude na internetu.
No a někdy v polovině března byl skutečně na stránky firmy přidán objednávkový formulář a na duben
vyhlásili dva dny pro jízdy vozem Ferrari F430 (Ferrari Days), později přidali ještě jeden dubnový
termín. Tak jsem si rezervoval jízdu hned na první termín, neděli 3.4.2011, protože dalším dnem byl pátek
15.4. a v pracovní den bych na okruh do 16:00 nestihl přijet.
No a v neděli 3.4.2011 jsem vyrazil směrem na Prahu a pak na Příbram. Počasí bylo překrásné, svítilo
sluníčko a teplota ten den lámala rekordy. Před nedělí i po ní nebylo počasí nic moc a bylo také chladněji.
Po příjezdu na letiště ve Dlouhé Lhotě jsem se zaregistroval u slečen ve stanu a podepsal prohlášení,
že uhradím veškeré způsobené škody. Pak jsem absolvoval jízdu po okruhu v záchranné Fabii, vysvětlili
mi u kterých kuželů sundat nohu z plynu, kde brzdit a kudy pomalu do zatáčky. A pak jsem si sedl
poprvé do vozu Ferrari. Jízda probíhá s instruktorem. Ten mi řekl, abych se usadil a seřídil si sedadlo.
Pak se mne snažil naučit držet volant rukama v pozici "třičtvrtě na tři", zatímco já chtěl zůstat na své
zažité "za deset dvě". Vůz měl jen dva pedály, brzdu a plyn, řazení bylo jen pádly pod volantem, klasická
řadicí páka chyběla. Spojka byla automatická a během jízdy byl nastaven automatický režim řazení, tak jsem
jen šlapal na plyn a brzdu a trochu točil volantem.
Vůz jsem nejprve musel odbrzdit sešlápnutím brzdového pedálu a pak hned plný plyn. Vůz se rozjížděl
relativně pomalu bez prokluzujících kol, automatika motor asi krotila, první odezva na plyn byla "mdlá".
Teprve po chviličce se motor roztočil do pořádných otáček, zarazil mne do sedadla a vůz začal pořádně
zrychlovat. Než jsem si to uvědomil, už jsem musel brzdit, okruh měl rovinky dlouhé jen asi 450 m
a do zatáčky jsem musel hezky pomalu, asi aby vydržely pneumatiky. Podle prohlášení instruktora je vůz velmi
"přilnavý", ale jak se dostane do smyku, "utrhne se" a nedá se prý už srovnat. No tak jsem se v zatáčkách
jen "coural", volant měl posilovač, zatočila by i slabá dívenka. Akcelerace a brzdění se pak ještě třikrát
opakovaly, vždy chvilku trvalo než si auto uvědomilo po plném sešlápnutí plynu, že má zrychlovat, ale na konci
krátkých rovinek už jsem si připadal že letím v letadle a hurá na brzdy. Brzdilo to také dobře. Nevím jak
dlouho celá jízda trvala (asi to bylo tak do jedné minuty), připadalo mi to jako jen pár vteřin, ale zážitek úžasný!
Na konec už jen přitáhnout obě pádla k volantu (zřejmě neutrál) a vystoupit. Vše se seběhlo tak rychle, že
jsem se ani nepodíval na tachometr, na kolik jsem vůz rozjel, řekl bych že na konci rovinky byla zařazena trojka,
motor byl někde v "horním" pásmu otáček a rychlost přes 200 km/h. Provozovatel uváděl rychlost vozu
na konci rovinky podle zkušeností řidiče 160 až 210 km/h.
Pak jsem si chtěl ještě vůz vyfotit, stihl jsem jen přístrojovou desku, instruktor musel jet pro benzín
k pumpě. Ještě mne u vozu vyfotila přítelkyně a instruktor odjel. Hláška na webu firmy, že každý
klient zdarma získá foto z jízdy a z vozidla v mém případě nebyla naplněna, nikdo nic nefotil.
Vůz, se kterým se jezdilo, byl podle údajů firmy, provozující popsanou akci, vyroben v roce 2008.
Jednalo se o verzi F1, která měla dvoupedálové ovládání a robotizované ovládání mechanické šestistupňové
převodovky. To umožňovalo jezdit jako s automatem, kdy systém sám řadil nebo řadit ručně pádly pod volantem.
Standardní verze (bez označení F1) měla klasickou mechanickou šestistupňovou převodovku s běžnou řadicí pákou.
Závěr: pokud toužíte po jízdě ve Ferrari a můžete postrádat 1500 Kč, jděte do toho. Čas od času
nabízely slevové servery voucher za poloviční cenu, některé "zážitkové" zase naopak cenu navyšovaly na 1800 Kč.
Ferrari F430 má 490 koní, motor za sedadly (točí 8500 ot/min), pohon zadních kol a zrychluje na stovku za
4 sekundy, 400 m s pevným startem ujede za 12 s a 1 km za 21,5 s. Na maximálku
315 km/h se na krátkých rovinách nedostane, ale i tak to uhání velmi slušně. Při jízdě se mne instruktor
ptal, zda jsem již řídil Ferrari a také přihlížející tvrdili, že jsem v tom už musel sedět. Ale já jen prošlápl
plyn až na podlahu. Byla to moje první jízda v supersportu a ještě k tomu ve Ferrari. V dalších letech
jsem se dostal i za volanty jiných supersportů, třeba
Ferrari 458 Speciale.
Firma MaxCars pořádala jízdy po okruhu s vozem Ferrari F430 F1 v letech 2010 až 2012, od roku 2013
pořádali jízdy na uzavřeném polygonu ve voze Ferrari 458 Italia.
Následují snímky vozu s jeho popisem a také kresba okruhu a popis akce z webu firmy a slevového serveru.
|
