Ve švýcarské Ženevě se každoročně pořádá jeden z nejvýznamnějších světových autosalónů, v Evropě
asi ten největší a nejdůležitější. Zatímco většina automobilových výstav přešla na dvouletý cyklus, autosalon
v Ženevě se pořádá stále každoročně. V roce 2012 se pořádal v termínu 8. až. 18. března
již 82. ročník. Nalezl jsem celkem výhodnou nabídku na zájezd na tento autosalon a využil ji. Za necelé
dva tisíce doprava tam i zpět včetně vstupenky. A tak jsem se poprvé dostal na autosalon v Ženevě
a stal se jedním ze sedmi set tisíc návštěvníků ženevského autosalonu 2012.
V pátek 16.3.2012 jsem vyrazil do Plzně, kde měl být ve 21:15 sraz a ve 21:30 odjezd. Ale autobus nikde.
Po zavolání do pořádající společnosti, mi řekli že mají malé zpoždění, asi půl hodiny. V půl jedenácté pak
dorazily dva autobusy. Po kontrole přistupujících jsme nastoupili. Usadili jsme se v patrovém postarším Neoplanu
a vyrazili na cestu. Na počátku cesty se podařilo asi třikrát autobus tak příčně rozhoupat, že jsme málem dostali mořskou
nemoc a někteří cestující silně nadávali. Pak zřejmě řidič zpomalil nebo změnil styl jízdy a už se houpání neopakovalo.
Po několika zastávkách jsme v sobotu před polednem dorazili do Ženevy. Na výstaviště jsem se dostal kolem 11:00,
tedy až dvě hodiny po jeho otevření a strávil na něm čas do zavírací hodiny, tedy do 19:00. Pak jsme kolem osmé hodiny
večerní vyrazili na zpáteční cestu (plánovaný odjezd byl v 19:30) a autobus nás dovezl až do Pzně, kam jsme dorazili
po osmé hodině ranní. Motor autobusu nějak netáhl a do každého kopce jsme se ploužili rychlostí, o níž jeden
z cestujících prohlásil, že by autobus předběhl. Snad bus dojel až do Brna, odkud byl vypraven.
Ženevské výstaviště Palexpo je jednou velkou halou, která je sice formálně očíslována jako haly 1, 2, 4, 5 a 6, ale
nepoznáte, kde která končí a další začíná. Jen haly 1 a 2 jsou o něco výše a pod nimi je restaurace a malá hala
číslo 3, do které běžný návštěvník nezavítá, protože tam žádná auta nevystavují. Poslední halou je dlouhá hala
s číslem 7, kde dříve bývalo automobilové muzeum, ale nějak v tichosti zmizelo v propadlišti dějin.
Během autosalonu byla v hale 7 výstava garážové a servisní techniky, tu jsem ale nenavštívil.
V sobotu 17.3.2012 byly na výstavišti davy lidí. Kolem některých stánků se nedalo ani projít, člověk se musel prodírat
zástupy postávajících a zírajících návštěvníků. Řada vozů byla za zábradlím a pouštěli k nim jen "pozvané". Do některých,
takto ohraničených prostor, mne pustili, do většiny ale ne. Prostě do Ženevy by to chtělo asi ve všední den, to by tam snad
bylo méně návštěvníků. Jinak bylo výstaviště přehledné a dalo by se snadno celé projít, až na místy zůžené prostory, přecpané
davy návštěvníků. Vzhledem k velkému počtu vystavovatelů jsem nestačil v čase, který jsem měl, obejít ani všechny
stánky a nafotit vše, co jsem chtěl. Vystavovatelů bylo asi tak pětkrát více než v Brně nebo Lipsku, prostě ženevský
autosalon je asi tím nejvýznamnějším v celé Evropě. Marně by jste zde ale hledali čínské vozy, z amerických jsem
zahlédl jen Cadillac. Řada exponátů byly hybridní vozy a elektromobily. Byl pro ně dokonce vyhrazen menší pavilon Vert, na
ten už mi ale nezbyl čas.
Na autosalonu bylo možno shlédnout několik desítek světových, evropských i švýcarských výstavních premiér. Kromě známých
automobilek zde vystavovaly i karosářské firmy Bertone, Ital Design, Pininfarina a Touring, řada tuningových firem, své
stánky tu měly i pneumatikářské koncerny a významné motoristické časopisy, jako švýcarský Auto Revue nebo německý Auto,
Motor und Sport.
Za osm hodin, strávených na autosalonu, jsem nafotil více než čtrnáct stovek snímků, řada z nich ale byly informace
o vozech. Několik fotografií bylo nevalné kvality, automatika digitálů je moc nezvládla. Na ruční nastavování nebyl čas.
Chtělo by to tak dva dny, méně návštěvníků a někde v okolí přespat, pak by mohla být reportáž kompletnější.
Pokud by člověk jel po vlastní ose, je to z Plzně do Ženevy cca 880 km, stále po dálnici, potřebujete švýcarskou dálniční
známku za 40 CHF, vstupné je 16 CHF za osobu, parkovné za auto 20 CHF a pokud budete chtít něco sníst, tak třeba za
malou obloženou bagetu a kolu zaplatíte 10 CHF. Společnost, se kterou jsem jel, doporučovala "kapesné" na autosalon kolem
50 CHF. Pokud máte papírová Eura, měnili je v kursu 1,15 CHF za 1 Euro. Kovové mince neakceptovali.
Na oficálních stránkách www.salon-auto.ch bylo možno najít veškeré informace pro návštěvníky,
plánek výstaviště, přehled vystavených světových, evropských a švýcarských premiér, seznam všech vystavovatelů a mnoho dalšího,
daly se také objednat vstupenky.
No a teď k vystaveným exponátům. Co jsem nafotil, je rozděleno do pěti sekcí abecedně podle výrobců. Najdete zde 299 exponátů
s popisy a technickými údaji a téměř 1200 fotografií. Drtivou většinu jsem jich pořídil sám, několik snímků jsou oficiální
fotografie výrobců a čtyři snímky jsou ze serveru NewsPress.
Na internetu asi nenaleznete komplexnější přehled exponátů s podrobnými technickými popisy, tak jak jsou uvedeny v této
reportáži. Návštěva trvala jeden den, na zpracování reportáže jsem pak pracoval téměř tři měsíce. Byla to až do roku 2014 nejrozsáhlejší
reportáž webu Auta5P, překonala ji až reportáž se stejného autosalonu 2014.
|