SS Jaguar 2.5 Litre Drop-Head Coupe, Anglie 1938 (1938-1940)
Dvoudveřový čtyřmístný kabriolet, motor vpředu a pohon zadních kol.
Zážehový, kapalinou chlazený řadový šestiválec (R6), rozvod OHV, objem 2664 cm³,
vrtání 73,0 mm, zdvih 106,0 mm, komprese 7,6, dva ventily/válec, dva karburátory SU, bez přeplňování,
výkon 76 kW (103 koní) při 4600 ot/min,
točivý moment 175 Nm při 2200 ot/min,
mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 3048 mm, rozchod kol 1372/1422 mm,
vnější rozměry: délka 4724 mm, šířka 1676 mm, výška 1549 mm, pohotovostní hmotnost 1700 kg,
maximální rychlost 145 km/h, zrychlení na stovku za 17,2 s.
Vpředu tuhá náprava a podélná listová pera, vzadu tuhá náprava a podélná listová pera, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.
Modely SS Jaguar 1.5/2.5/3.5 Litre Saloon (=sedan) a Drophead Coupe (=kabriolet) vyráběli v letech
1935 až 1940 (kabriolet od roku 1938) a pak ještě po válce jako Jaguar Mk IV do roku 1948. Model
2½ Litre měl do roku 1937 rozvor 119" (3023 mm) a od roku 1938 jej prodloužili na 120"
(3048 mm). Původně měly vozy plechovou karosérii na kostře z jasanového dřeva, od roku 1938
byly karosérie colokovové. Celkem v letech 1935 až 1948 postavili 6281 vozů Jaguar
2½ Litre.
Popis v muzeu vůz uváděl jako "SS Jaguar Cabriolet" a dále bylo uvedeno (volný překlad): Model SS Jaguar
Cabriolet nahradil předchozí Tourer (béžový vůz vlevo). Měl kožené čalounění, bohaté obložení
z ořechového dřeva a výkon přes 100 koní. Vůz sice nedosahoval prestiže značek Rolls Royce a Bentley,
měl ale bezkonkurenční poměr ceny k výkonu. Když William Lyons, vlastník společnosti Jaguar, prezentoval
novou modelovou řadu novinářům, tak novináři odhadovali cenu vozu v průměru na 632 liber. Skutečná
cena nového vozu byla ale 385 liber. Emil Frey tak mohl inzerovat, že vozy SS Jaguar byly ve Švýcarsku
v roce 1937 nejprodávanějšími anglickými automobily. Sám Williams Lyons jel s obdobným kabrioletem
v roce 1938 do jižní Francie, aby si zajezdil na vodních lyžích. Po cestě měl defekt pneumatiky a musel vyložit
všechna zavazadla, aby se dostal k rezervnímu kolu na dně kufru. Po této příhodě dostaly nové vozy samostatně
otvíratelný kryt rezervního kola (je vidět na posledním snímku pod zadní SPZ).
Foto: Z.Patera Auta5P, Emil Frey Classics 2021.
|