|
Počátkem roku 2016 uvedl francouzský Renault na trh čtvrtou generaci modelu Megane. Jeho první generace příšla do prodeje
v roce 1995 a vůz dodávali jako sedan, třídveřové kupé, pětidveřový hatchback, kabriolet a pětidveřové kombi. V roce
2002 přišla druhá generace, v nabídce byl sedan, tří a pětidveřový hatchback, kabriolet a kombi. Design druhé generace
byl dost kontroverzní a řadě lidí se nelíbil. V roce 2008 přišla třetí generace Megane, nabízeli jej jako pětidveřový
hatchback, třídveřové kupé, dvoudveřové kupé/kabriolet s pevnou skládací střechou a pětidveřové kombi. No a počátkem
roku 2016 představili pátou generaci jako pětidveřový hatchback, další karosářské verze měly na trh přijít později.
Od 7. do 19. 3. 2016 probíhala u dealerů Renault akce "Dny Reneult Megane", na kterou mi přišlo pozvání
emailem. Objednal jsem si tedy zkušební jízdu novým Renaultem Megane, který propagovali sloganem "Probuďte v sobě vášeň".
Vůz jsem si jel vyzkoušet k nejbližšímu zastoupení do Jirkova a krátce jsem se svezl modelem Megane s benzínovým
přeplňovaným čtyřválcem o objemu 1,2 litru s výkonem 130 komí, motor označovali jako TCe 130. Vůz
byl ve verzi Intense s bohatou příplatkovou výbavou a měl šestistupňovou mechanickou převodovku.
Před jízdou jsem si prohlédl ještě vůz shodného typu, vystavený uvnitř v prodejně, ten měl poněkud méně příplatkové výbavy,
ale i tak byla jeho cena 473 900 Kč. Cenu testovaného vozu bych odhadoval na více než půl milionu korun.
Renault Megane čtvrté generace byl už v základu vybaven řadou moderních technologií, které se při doplnění příplatkovou
výbavou mohly rovnat výbavě vozů vyšších tříd a donedávna byste ji v kategorii "nižší střední třída" hledali marně. Po usednutí
do vozu jsem si připadal jako v automobilu z budoucnosti. Testovaný vůz měl příplatkovou dvouzónovou klimatizaci
s nezávislými výdechy i pro zadní sedadla, headup dispej, který se po nastartování vysunul z přístrojové desky
a promítala se na něj rychlost, popřípadě další údaje. Byl vybaven také adaptivním tempomatem nebo sledováním dopravních značek,
měl navigaci, autorádio atd. Standardně měl vůz šest airbagů, ABS, ESC, asistent rozjezdu do kopce, tempomat s omezovačem
rychlosti, 16" kola z lehké slitiny, denní světla LED, dešťový a světelný senzor, elektrické ovládání předních
i zadních oken, dělená zadní sedadla, středovou konzoli s integrovanou loketní opěrkou mezi předními sedadly a další.
Během krátké jízdy se toho nedalo moc vyzkoušet, stačilo to jen na základní dojmy. Sedadla se jevila pohodlně, ovládání bez problémů,
"tak akorát", ani moc tvrdé sportovní, ani moc měkké dámské přeposilované. Pérování bylo spíše tvrdší, karosérie se do zatáček nakláněla
jen nepatrně, řízení, řazení i brzdy v pohodě. Při běžných rychlostech se neprojevovala ani nedotáčivost, ani přetáčivost.
Od motoru s výkonem 130 koní bych čekal větší dynamiku, pocitově bylo zrychlení mdlé - nic moc. Zřejmě to bylo způsobeno
dlouhými převody a částečně také velmi tichým interiérem. Výrobce udával s testovaným motorem maximální rychlost 197 km/h
a zrychlení na stovku za 10,6 vteřiny, pocitově to ale bylo horší.
Velkým kladem vozu bylo ticho v interiéru, kam nepronikal hluk motoru ani při vyšších otáčkách a nebylo slyšet ani žádné zvuky
od podvozku nebo kol. Při rychlostech do zákonných limitů na našich silnicích a dálnicích se neprojevoval ani aerodynamický hluk.
Vůz měl na středním panelu velký dislej, na kterém se mohla promítat navigace nebo řada dalších údajů z palubního počítače.
Dislej byl dotykový a sloužil také k nastavování řady palubních systémů, dal se například zvolit jeden ze čtyř jízdních režimů.
Pocitově ale mezi nimi žádný podstatný rozdíl nebyl, jen se různou barvou rozvítil displej před volantem (například zelená = ekonomický
režim, červená = sportovní).
Na předních sedadlech bylo dost místa a nastupování bylo v pohodě. Podstatně hůře se nastpovalo dozadu. Vsunout nohy přes střední
sloupek a uvelebit se na zadních sedadlech chtělo nácvik. Na nohy bylo obecně málo místa, přestože přední sedadla měla vybrání, pro kolena
osoby kolem 180 cm výšky moc místa nebylo, pro menší osoby to mohlo být lepší. Zavazadlový prostor odpovídal svou velikostí třídě
vozu, mohl by mít jen trochu níže nakládací hranu (práh pátých dveří).
Závěrem: pohodlný, velmi tichý vůz, prošpikovaný moderními technologiemi. Výbava srovnatelná s vozy vyšších tříd.
Čím jste si toho objednali více, tím byl vůz dražší. Některé prvky výbavy ale nabízeli v akci zdarma nebo za sníženou cenu.
Zajímavý moderní design exteriéru i interiéru. Omezený prostor na zadních sedadlech, vzhledem k výkonu motoru bych očekával
živější dynamiku. Odborné testy uváděly v porovnání s konkurencí i přes dlouhé převody o něco vyšší spotřebu.
Takže pokud nemáte hluboko do kapsy, budete vozit na zadních sedadlech lidi do výšky 170 cm a chcete moderně vybavený pohodlný
a tichý automobil, lze Vám Renault Megane čtvrté generace doporučit. Vyhnul bych se slabšímu motoru 1.2 TCe 100, s ním
je vůz dobrý jen pro velmi pohodovou jízdu bez nároku na lepší akceleraci. Pro "sportovce" byl v nabídce model Megane GT
s motorem o výkonu přes 200 koní, upraveným tvrdším podvozkem a zrychlením na stovku za 7,1 s, dodávali jej ale
jen s automatickou převodovkou.
Na následujících fotografiích je testovaný vůz před prodejnou. Snímky interiéru, motoru a zavazadlového prostoru jsem pořídil
uvnitř prodejny, kde stál vůz stejného typu s mírně horší výbavou (neměl například adaptivní tempomat). Fotografie jsem doplnil
technickým popisem a několika dalšími postřehy. Poslední odkaz uvádí ceník modelu Renault Megane IV, platný v březnu 2016.
|
