|
Německá automobilka Audi uvedla první generaci kompaktního modelu A3 na trh roku 1996. V roce 2003
přišla druhá generace řady A3, byla postavena jako první koncernový vůz na platformě A5 (PQ35), na
které byl později uveden také Volkswagen Golf páté generace a další vozy koncernu Volkswagen, jako VW
Caddy, Eos, Jetta, Scirocco, Tiguan, Touran, Seat Altea, Toledo, Leon, Škoda Octavia, Superb, Yeti a další.
V roce 2005 prošla řada A3 faceliftem.
Koncem října 2011 jsem se krátce svezl v bílém třídveřovém hatchbacku Audi A3 s turbodieselem
2.0 TDI o výkonu 140 koní s automatickou šestistupňovou převodovkou. Byla to dvouspojková
převodovka DSG s možností automatického řazení ve dvou režimech "D" (drive, normální jízda) a "S"
(sport, sportovní jízda). Kromě toho umožňovala manuální řazení pádly pod volantem nebo po přesunutí
"řadicí" páky na středním tunelu doprava a pak krátkými pohyby vpřed a vzad.
Uvedený vůz byl vyroben v roce 2004, byl to tedy model A3 druhé generace. Jeho původní vzhled byl ale
modernizován použitím novějšího předního nárazníku z vozů, dodávaných po faceliftu z roku 2005.
V předních světlech byly diody pro povinné denní svícení. Vůz měl velká bíle lakovaná devatenácti palcová
kola s nízkoprofilovými pneumatikami a vpředu i vzadu štítky s červeným písmenem "S". Vyhlížel tedy
jako novější sportovní verze modelu A3.
V interiéru byla kožená anatomická sedadla, kůží obšitý volant, červeně podsvícená přehledná přístrojová
deska, jen dva pedály a volicí páka převodovky s polohami P, R, D, N, S, + a -. Zvuk turbodiselu pronikal
do interiéru jen mírně, motor byl dobře odhlučněn. Po zařazení "D" se vůz plížil vpřed, bylo třeba jej držet
na místě rozměrným brzdovým pedálem. Po sešlápnutí plynu se vůz rozjel rychleji. V režimu "S" převodovka
řadila sportovněji - jednotlivé rychlosti se daly více vytočit a dříve podřazovala při potřebě většího
zrychlení z nižší rychlosti. Automatika nedovolila ani ruční zařazení nevhodného rychlostního stupně,
pokud by po přeřazení byly otáčky příliš nízké nebo vysoké. Červené pole na otáčkoměru začínalo na 4500 ot/min,
motoru se nechtělo ale moc jít už přes cca 4200 ot/min.
Vůz jsem vyzkoušel na zrychlení z 0 na 100 km/h v různých režimech. Při automatickém řazení
v režimu "D" zrychloval na stovku za 10,7 s, po přeppnutí na režim "S" se čas zlepšil na 10,3 s.
Nejlepšího času se dalo dosáhnout při ručním řazení, časy se pohybovaly mezi 9,3 a 9,7 s podle směru
jízdy a rychlosti rozjezdu, což odpovídá údajům výrobce (9,4 s). Udávaná maximální rychlost 207 km/h.
Na širokých pneumatikách a se stabilizačním systémem ESP byly jízdní vlastnosti dobré, vůz seděl téměř jako
přilepený, ani v rychle projížděných zatáčkách nebylo znát nedotáčivost, i když už pneumatiky pískaly.
Systém ESP se dal tlačítkem na přístrojové desce vypnout.
Ve třídveřovém hatchbacku byl ztížený přístup na zadní sedadla, kde bylo stejně poměrně málo místa, i když
byl vůz otypován jako pětimístný. Velikost zavazadlového prostoru byla přiměřená velikosti vozu, výrobce udával
objem 350 litrů, po sklopení zadních sedadel až 1080 litrů. Automobilka udávala průměrnou spotřebu
nafty 5,5 l/100 km, při sportovnější jízdě byla ale samozřejmě vyšší.
S tímto vozem jsem se svezl také na autosalon do Lipska počátkem června 2012. Ujel jsem s ním něco
přes 400 km, převážně po německých dálnicích. Cestou tam bylo sucho a na tříproudé dálnici jel vůz po rovině
podle tachometru až 210 km/h, z kopce pak i přes 220 km/h. Při rychlosti kolem 200 km/h
ukazoval počítač spotřebu kolem 14 litrů nafty na 100 km. Velká kola způsobovala na nerovnostech dření
pneumatik o podběhy, totéž se dělo při rychlejším průjezdu zatáčkou. Cestou zpět vydatně pršelo a ve vyjetých
kolejích to s vozem občas nepříjemně "zamávalo" (aquaplaning). Sedadla byla pohodlná, ani po několika hodinách
jízdy jsem necítil únavu. Občas jsem sáhnul po řazení, ale pak si vždy uvědomil, že jedu s automatem, který si
řadí sám. Vyzkoušel jsem režimy "D" i "S", esko bylo sportovnější, déčko vyhovovalo pro klidnější jízdu. Řazení
bylo bez rázů, plynulé a téměř nepostřehnutelné, více znát bylo jen při prudší akceleraci.
Závěrem: pohledný hatchback s dobrými jízdními vlastnostmi, vhodný pro obsazení dvěma osobami a pokud
se cestující na zadních sedadlech uskromní i pro čtyři až pět osob. Přiměřený zavazadlový prostor, rozumná
spotřeba a remomé značky Audi, propagující své vozy sloganem "náskok díky technice". Vzhledem k velkým
kolům a nízkoprofilovým pneumatikám trochu tvrdší pérování.
Vůz občas majitele zaskočil různými poruchami motoru nebo automatické převodovky a opravy obvykle vyšly na několik
desítek tisíc korun, což provoz automobilu hodně prodražilo. Na jaře 2014 majitel vůz prodal.
Na připojených fotografiích je testovaný vůz. Snímky jsou doplněny technickým popisem a několika dalšími
drobnými postřehy. Vůz vyhlížel jako novější verze po faceliftu z roku 2005 - měl novější masku a nárazník,
přední světlomety měly zabudované bílé diody pro denní svícení.
|
