Abarth Fiat 1000 Bialbero, Itálie 1961 (1961-1963)

Dvoudveřové dvoumístné kupé, motor vzadu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod DOHC, objem 982 cm³, vrtání 65,0 mm, zdvih 74,0 mm, komprese 10,1, dva ventily/válec, dva karburátory Weber, bez přeplňování, výkon 74 kW (100 koní) při 7100 ot/min, točivý moment 102 Nm při 5500 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2000 mm, rozchod kol 1150/1160 mm, vnější rozměry: délka 3480 mm, šířka 1410 mm, výška 1165 mm, pohotovostní hmotnost 570 kg, maximální rychlost 210 km/h, zrychlení na stovku za 7,7 s. Vpředu příčné závěsy a příčné listové pero, vzadu úhlová náprava (šikmé závěsy) a vinuté pružiny, přední brzdy kotoučové, zadní kotoučové.

Abarth 1000 Bialbero (=DOHC) měl upravený podvozek a silně přepracovaný motor z vozu Fiat 600. Kupé, primárně stavěné pro závody, dostalo motor s novou hlavou se dvěma vačkovými hřídeli a dvěma dvojitými karburátory Weber. Výkon byl 90 až 100 koní a maximální rychlost 200 až 215 km/h.
V únoru 1962 zakoupil Briggs Cunningham Racing Team z USA tři bílé vozy Abarth 1000 Bialbero. Na vozy doplnili na celou karosérii své charakteristické podélné tmavě modré pruhy. S vozy jezdili Walt Hansgen (startovní číslo 7), Bruce Mclaren (8) a Roger Penske (číslo 9). V tříhodinovém závodě v Sebringu obsadil Walt Hansgen ve své třídě s vystaveným vozem druhé místo, cílem projel pouhých osm sekund za vítězným Brucem McLarenem, ten jel také s vozem Abarth Bialbero. Třetí místo ve třídě do 1000 ccm obsadil Stirling Moss. Pak vůz vyměnil v USA řadu majitelů a v roce 2016 jej zakoupil švýcarský sběratel.
Vůz Abarth 1000 Bialbero z roku 1961 se startovním číslem 7 byl vystaven na stánku Lutziger Classic Cars a jeho cena byla 250 000 CHF.
Foto: Z.Patera Auta5P, Auto Zürich 2024 + Lutziger Classic Cars.