Bugatti 41 Royale Coupé de Ville Binder, Francie 1930 (1927-1933)

Čtyřdveřové pětimístné kupé, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový osmiválec (R8), rozvod OHC, objem 12763 cm³, vrtání 125,0 mm, zdvih 130,0 mm, komprese 5,5, tři ventily/válec, karburátor Bugatti, bez přeplňování, výkon 221 kW (300 koní) při 2000 ot/min, točivý moment 785 Nm, mechanická třístupňová převodovka, rozvor náprav 4320 mm, rozchod kol 1600/1600 mm, vnější rozměry: délka 6500 mm, šířka 1980 mm, pohotovostní hmotnost 4000 kg, maximální rychlost 200 km/h. Vpředu tuhá náprava a podélná listová pera, vzadu tuhá náprava a podélná čtvrteliptická listová pera, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

Typ 41 byl největším modelem Bugatti, v letech 1927 až 1933 postavili jen šest (podle jiných zdrojů sedm) exemplářů. V motoru kolovalo 14 litrů oleje a 48 litrů chladicí kapaliny. Průměrné spotřebě 40 l/100 km odpovídala nádrž o objemu 190 litrů. Kola měla průměr 24".
Vystavený automobil (číslo podvozku 41-111) měl původně dvoumístnou karosérii roadster, kterou navrhl Jean Bugatti (syn zakladatele firmy) pro pařížského průmyslníka Armanda Esderse. V roce 1935 nebo 1938, po změně majitele, dostal vůz novou karosérii Coupé de Ville, velmi podobnou "Coupé Napoleon", kterou opět navrhl J. Bugatti a postavila ji pařžská karosárna Henri Binder. Vůz byl určen pro rumunského krále Carolla II a byl částečně pancéřován. Po válce byl automobil ve Velké Británii a v USA, v roce 1999 se jeho vlastníkem stal koncern Volkswagen.
Replika původního vozu, jehož majitelem byl Armand Esders, byla postavena roku 1990 a byla vystavena v muzeu v Mulhouse.
Menší snímky stejného auta: Kurt Serfözö, výstava Chromjuwelen Wien 2008.
Foto: Z.Patera Auta5P, Motor Show Geneva 2024 + Kurt Serfözö, Wien 2008.