Ferrari F40, Itálie 1987 (1987-1990)

Dvoudveřové dvoumístné kupé, motor uprostřed (před zadní nápravou) a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený vidlicový osmiválec (V8), rozvod DOHC, objem 2936 cm³, vrtání 82,0 mm, zdvih 69,5 mm, komprese 7,7, čtyři ventily/válec, vstřikování Weber/Marelli, přeplňování dvěma turbodmychadly IHI, výkon 352 kW (478 koní) při 7000 ot/min, točivý moment 577 Nm při 4000 ot/min, mechanická pětistupňová převodovka, rozvor náprav 2450 mm, rozchod kol 1594/1610 mm, vnější rozměry: délka 4358 mm, šířka 1970 mm, výška 1124 mm, pohotovostní hmotnost 1250 kg, maximální rychlost 324 km/h, zrychlení na stovku za 4,1 s, zrychlení na 1 km (s pevným startem) za 20,9 s. Vpředu dvojité příčné závěsy a vinuté pružiny, vzadu dvojité příčné závěsy a vinuté pružiny, přední brzdy kotoučové ventilované, zadní kotoučové ventilované.

Model F40 vystřídal v roce 1987 svého předchůdce Ferrari GTO (1984-1987). Karosérii vozu navrhl Pininfarina. Vůz byl postaven ke čtyřicátému výročí zahájení výroby vozů Ferrari. Vpředu měl pneumatiky 245/40ZR17, vzadu 335/35ZR17. Od roku 1990 montovali katalyzátor. Výrobce udával zrychlení na 200 km/h za 12 s. Ferrari F40 vyráběli v letech 1987 až 1992 a celkem postavili 1315 exemplářů.
Model F40 byl poslední vůz, vyvinutý ještě za života Enza Ferrariho a byl symfonií designu a výkonu. Nosná část karosérie byla z karbonu, silný motor 2,9 litru se dvěma turbodmychadly měl 478 koní a vozu se suchou hmotností 1100 kg umožňoval nejvyšší rychlost 324 km/h. Vystavený automobil byl ze soukromé sbírky, jejíž majitel nebyl uveden.
Foto: Z.Patera Auta5P, Motor Show Geneva 2024 + archiv Auta5P.