Aero 750 Sport Coupé, Československo 1934

Dvoudveřové dvoumístné kupé, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový dvouválec (R2), dvoudobý motor, objem 745 cm³, karburátor, bez přeplňování, výkon 15,0 kW (20,0 k) při 3000 ot/min, mechanická třístupňová převodovka s rychloběhem, rozvor náprav 2230 mm, rozchod kol 1050/950 mm, pohotovostní hmotnost 590 kg, maximální rychlost 100 km/h. Vpředu tuhá náprava a podélná čtvrteliptická listová pera, vzadu tuhá náprava a podélná čtvrteliptická listová pera, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

Speciální závodní kupé, postavené pro závod 1000 mil československých v roce 1934. Podvozek dodalo Aero, karosérii postavila firma Uhlík, vůz měl prosklenou střechu. Vznikl jediný exemplář, který byl po letech objeven koncem sedmdesátých let v Košicích.
Popis na výstavě Vavříny s vůní benzínu uváděl: 1934 Aero 750
Druhý ročník závodu (1000 mil) se konal 9. a 10. června 1934, a ačkoli byl opět vypsán pro běžné sériově vyráběné cestovní automobily, objevila se v něm tentokrát řada speciálních "tisícimílových" sportovních vozů, postavených právě pro tento závod. Výsledek se dostavil, oproti předchozímu ročníku závod výrazně zrychlil. Z 68 startujících automobilů bylo v cíli klasifikováno 32 a dvě třetiny z nich dojely v čase kratším než absolutní vítěz v roce 1933. Řada účastníků vsadila na aerodynamickou karosérii. Patřil k nim i pražský jezdec Otakar Nimshaus, který si nechal na šasi automobilu Aero 18 HP postavit v pražské karosárně Oldřicha Uhlíka unikátní kupé Aero 750. Vůz, který kvůli technickým problémům závod nedokončil, se dochoval a pro tuto výstavu ho zapůjčil pan Tomáš Vališ.
Sportovní automobil s kapalinou chlazeným dvoudobým dvouválcovým motorem umístěným podél za přední nápravou a pohonem zadních kol. Zdvihový objem 745 cm³, výkon 14,7 kW (20 k), maximální rychlost 100 km/h. Výrobce: Aero - továrna letadel, Dr. Kabeš, Praha (šasi), Nová karosárna Oldřich Uhlík, Praha (karoserie). Vůz zapůjčil pan Tomáš Vališ.
Na větších fotografiích je vůz po druhé renovaci, která byla provedena s co největším důrazem na původní vzhled vozu z roku 1934. Tuto renovaci provedl pan Tomáš Vališ ve spolupráci s uznávaným restaurátorem vozů Aero, kterým byl pan Ctibor Šilhán. Renovaci dokončili v roce 2015 a trvala 11 let. Na menších snímcích, které jsem pořídil na Retro Prague 2003 (tmavě modrý vůz) a na výstavě Automobil 1886 až 1986 (Praha Nusle 1986, černobílé snímky) je vůz po první, méně citlivé renovaci, kterou v osmdesátých letech provedl tehdejší majitel vozu, pan Josef Kobliha. To vůz neměl originální podvozek a byl poháněn větším litrovým motorem. Autorem snímku přístrojové desky je Jan Páleník, iDnes, 2015.
Foto: Z.Patera Auta5P, Vavříny s vůní benzínu 2021+Retro Prague 2003+..