Aero Minor II, Československo 1946 (1946-1951)

Dvoudveřový čtyřmístný tudor, motor vpředu a pohon předních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový dvouválec (R2), dvoudobý motor, objem 616 cm³, vrtání 70,0 mm, zdvih 80,0 mm, komprese 6,0, karburátor Solex, bez přeplňování, výkon 15,0 kW (20,0 k) při 3500 ot/min, točivý moment 47 Nm při 2200 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2300 mm, rozchod kol 1120/1120 mm, vnější rozměry: délka 4040 mm, šířka 1420 mm, výška 1460 mm, pohotovostní hmotnost 690 kg, maximální rychlost 95 km/h. Vpředu příčné závěsy a příčné listové pero, vzadu podélné závěsy a příčné listové pero, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

Vůz Aero Minor II vyráběli v letech 1946 až 1951. V muzeu byl kromě celého vozu vystaven také jeho hnací agragát.
Popis hnacího agregátu: Rok výroby 1946, objem 615 ccm, výkon 20 koní. Hnací agregát nejlevnějšího sériově vyráběného československého vozu konstruktéra R. Vykoukala. Motor nezměněné konstrukce z Minora I. byl uložen v rozvidleném zámu za maskou přední kapoty před přední nápravou. Rychlosti se řadily pákou na přístrojové desce do výřezů v kulise. Motor byl tříkanálový dvoudobý dvouválec opatřený horizontálním karburátorem Solex 30UAHD. Kliková skříň a hlava byly z hliníkové slitiny, blok válců ze šedé litiny. Převodovka byla čtyřstupňová, příčemž 4. stupeň byl jako rychloběh (poznámka autora: převody byly I - 3,42; II - 1,68; III - 1,00, IV - 0,80, zpátečka - 3,42). Skříň neměla synchronizaci. Rozvodovka s kuželovým diferenciálem byla ve společné skříni s převodovkou. Řízení bylo hřebenové. Pohon předních kol zajišťovaly homokinetické klouby.
Foto: Z.Patera Auta5P, Veteran arena Olomouc 2014.