Z 18 Limousine, Československo 1926 (1926-1930)

Dvoudveřový čtyřmístný tudor, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový dvouválec (R2), dvoudobý motor, objem 1004 cm³, vrtání 80,0 mm, zdvih 100,0 mm, karburátor Zenith, bez přeplňování, výkon 13,0 kW (18,0 k) při 2200 ot/min, mechanická třístupňová převodovka, rozvor náprav 2650 mm, rozchod kol 1120/1120 mm, vnější rozměry: délka 3750 mm, šířka 1380 mm, výška 1580 mm, pohotovostní hmotnost 780 kg, maximální rychlost 80 km/h. Vpředu tuhá náprava a podélná čtvrteliptická listová pera, vzadu tuhá náprava a podélná čtvrteliptická listová pera, přední brzdy vůz neměl, zadní bubnové.

Model Z 18 (Z 4/18 HP) vyráběla brněnská Zbrojovka v letech 1926 až 1930, byl to první československý automobil s dvoudobým motorem, konstrukci vozu navrhl Ing. Mackrle.
Popis v muzeu uváděl: před devadesáti lety, v září 1926, byly na pražském autosalonu poprvé vystaveny automobily Z18 poháněné dvoudobým dvouválcem litrového objemu. Československá zbrojovka a.s. se sídlem v Brně koketovala s výrobou automobilů od roku 1923, zpočátku však neměla štěstí. Vozy jménem Omega (dva prototypy) a Disk, jejichž konstruktérem byl Ing. Břetislav Novotný (1982‑1965), nebyly vhodné k sériové výrobě, jejich hlavní slabinou byl originální, nicméně nespolehlivý třecí převod. Mužem, který Zbrojovce vrátil naději, že bude vyrábět a úspěšně prodávat automobily, byl čtyřiadvacetiletý Ing. František Mackrle (1900‑1985), čerstvý absolvent brněnské techniky (VUT). Do konstrukce nastoupil v době, kdy ji dočasně vedl Ing. Miroslav Hron, jenž do Brna přišel z Kopřivnice.
Zapůjčitel: Doc. Ing. Antonín Havelka, CSC.
Foto: Z.Patera Auta5P, Technické muzeum Liberec 2020.