Škoda 1203 Mikrobus, Československo 1975 (1974-1978)

Čtyřdveřový osmimístný mikrobus, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod OHV, objem 1221 cm³, vrtání 72,0 mm, zdvih 75,0 mm, komprese 7,8, dva ventily/válec, karburátor Jikov, bez přeplňování, výkon 38 kW (51 koní) při 4600 ot/min, točivý moment 88 Nm při 3000 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2320 mm, rozchod kol 1360/1360 mm, vnější rozměry: délka 4520 mm, šířka 1800 mm, výška 1800 mm, pohotovostní hmotnost 1170 kg, maximální rychlost 105 km/h. Vpředu dvojité příčné závěsy a vinuté pružiny, vzadu kyvadlová náprava (poloosy) a zkrutné tyče, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

Užitkový model Škoda 1203 vyráběli ve Vrchlabí od roku 1968, v roce 1969 mírně zvýšili výkon motoru. V březnu 1974 prošel vůz modernizací a změnili tovární označení z typu 997 na typ 776. Úpravami prošel motor (nový dvoukomorový karburátor Jikov, nové výfukové potrubí, alternátor místo dynama a další změny), brzdy dostaly posilovač (zůstaly ale bubnové), byl snížen počet mazacích míst podvozku, byla inovována přístrojová deska. Dveře dostaly zapuštěné kliky dveří a nové zámky Bomoro, vůz dostal černou plastovou masku místo původní lesklé. Od roku 1973 byla výroba postupně přesouvána do TAZ Trnava. Ve Vrchlabí, kde produkci ukončili roku 1981, celkem postavili 69 727 vozů Š1203.
Uvedený mikrobus (minibus) Š1203 z let 1974 až 1978, vystavený v muzeu Svět Škodovek, neměl žádný popis. Vedle něj byl ale uveden následující historický vývoj vozů Škoda 1203:
1955 - zadání ministerstva automobilového průmyslu na vývoj vozu s trambusovou karosérií na základě Škody 1200.
1957 - je hotovo pět moderních prototypů.
1958 - zamítnutí projektu.
1959 - na základě pokynů 11. sjezdu KSČ obnovení projektu.
1961 - vůz má téměř finální podobu, startují zkoušky prototypů.
1963 - schválení prvních prototypů a doporučení k sériové výrobě.
1968 - v létě začíná sériová výroba dvoumístné plechové dodávky. Pozvolný přesun výroby motorů do Kovosmaltu Trnava, interní označení typ 997.
1969 - zahájena výroba - sanitka, valník, pětimístný kombi-van COM.
1970 - zahájena sériová výroba pohřební verze, na přání s redukcí.
1971 - první úpravy - vylepšené sedačky, ruční brzda změněna z páky na táhlo ve snazším dosahu řidiče.
1973 - nástup zapuštěných vnějších klik Bomoro. První kusy smontovány v Trnavských automobilových závodech.
1974 - technická modernizace - interně model 776. Posilovač brzd, alternátor místo dynama, membránové palivové čerpadlo, nové výfukové potrubí, karburátor Jikov BS nahrazen dvoukomorovým typem EDSR, světlomety s regulací sklonu, elektrický ostřikovač čelního skla, tepelná izolace podběhů, popelník v palubní desce, jiné vnitřní svítilny, zjednodušená přední náprava s menším počtem mazacích míst.
1978 - tmavý širší nárazník s plastovými konci.
1980 - dvouokruhové brzdy, nový přístrojový štít.
1981 - končí výroba ve Vrchlabí, nadále už jen Trnava.
1982 - odstraňování kšiltu nad čelním sklem kvůli vysokému aerodynamickému odporu v servisu OPS Kroměříž
1983 - odolnější řízení, silnější alternátor, pryžové těsnění gufero na klikové hřídeli místi labyrintu.
1985 - modernizovaný typ TAZ Š-1203 M. Obdélníkové světlomety, mizí kšilt nad čelním sklem, nový motor 1,5 litru/42 kW s pětistupňovou převodovkou, spojka s lamelovým přítlačným kotoučem. Původní motor 1,2 litru vyráběn nadále.
1986 - kotoučové brzdy se čtyřpístkovými třmeny, stupačky integrované v karoserii, výkonnější topení s výměníky ze Škody 120, nasávání zadního topení u mikrobusu přesunuto z vnitřního prostoru ven (mřížka na levém boku).
1987 - dvě rychlosti ventilátoru topení, nahrazení kolébkových spínačů otočnými.
1989 - ukončení výroby motoru 1.2 se čtyřstupňovou převodovkou, kotoučové brzdy standardně, nová brzdová pumpa umístěná uvnitř vozu přímo u pedálů, vyrovnávací nádobka brzdové kapaliny, nový posilovač brzd ze Škody Favorit.
1990 - nový přístrojový štít s otáčkoměrem (Škoda 125, Rapid 136).
1992 - zvýšená opěradla sedadel vpředu s integrovanými hlavovými opěrkami.
1993 - lepší pístní kroužky, rotační elektrické čerpadlo, katalyzátor, opět kulatá světla, regulace jejich sklonu z místa řidiče, název TAZ 1500 Kat. Zásadní snížení hlučnosti zásluhou izolačních materiálů podlahy. Na přání laminátová střecha zvyšuje objem vnitřního prostoru na 6,35 m³.
1994 - zvýšená opěradla sedadel i vzadu.
1995 - přepracované řazení - mnohem přesnější a se standardním schématem. Zavedeny boční posuvné dveře. Znovu přepracována příď.
1997 - zástavba dieselu 1.9 D od VW.
1998 - velkoplošné plastové nárazníky, nová kapota se vstupem vzduchu pro nové topení, elektrický ventilátor chlazení i pro benzínový motor.
1999 - ukončení výroby v TAZ Trnava. Přesun rozpracované produkce do firmy Roman Jirouš Ocelot v Žacléři. Výroba nových vozů formou celkové opravy - původní zůstávaly vrchlíky střechy a doklady.
2017 - poslední nový vyrobený kus.
Foto: Z.Patera Auta5P, Svět Škodovek 2021.