Wanderer W1 5/12 PS Puppchen, Německo 1913 (1913-1914)

Dvoudveřový dvoumístný roadster, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod IOE, objem 1147 cm³, vrtání 62,0 mm, zdvih 95,0 mm, dva ventily/válec, karburátor Zenith, bez přeplňování, výkon 8,8 kW (12,0 k) při 1800 ot/min, mechanická třístupňová převodovka, rozvor náprav 2250 mm, rozchod kol 1070/1070 mm, vnější rozměry: délka 3100 mm, šířka 1330 mm, výška 1500 mm, pohotovostní hmotnost 500 kg, maximální rychlost 70 km/h. Vpředu tuhá náprava a podélná listová pera, vzadu tuhá náprava a podélná listová pera, přední brzdy vůz neměl, zadní bubnové.

Wanderer W 2 (5/15 PS "Puppchen") byl vyráběn v letech 1913 až 1914, výrobce: Wanderer Werke Schönau.
V roce 1912 zahájil Wanderer výrobu modelu W1 5/12 PS. Vůz, lidově nazývaný "Puppchen" (=panenka), měl dvě místa tandemově za sebou a dvoje dvířka na levé straně (verze "H"). Od roku 1913 se dodávala také verze "N" se dvěma sedadly vedle sebe. V roce 1913 následoval model W2 (1222 ccm, 15 PS), v letech 1914 až 1919 pak model W3. Poválečné modely nesly označení W4 (1919-1924, 1306 ccm, 17 PS) a W8 (1924-1926, 1306 ccm, 20 PS). Do roku 1926 vyprodukoval Wanderer přibližně 9000 malých čtyřválců Puppchen.
Vystavený vůz zapůjčila paní Inge Gränz, vdova po spoluautorovi první východoněmecké knihy o veteránech ("Ahnen unserer Autos", autoři Paul Gränz a Peter Kirchberg, kniha byla vydána v roce 1975).
Vůz jsem vyfotil v roce 2017 v "Museum für sächsische Fahrzeuge Chemnitz", kde byl uveden jako model Wanderer W3 5/12 PS, což byl nesmysl (uvedený motor odpovídal typu W1). Stejný vůz jsem vyfotil také v roce 2003 ve stejném muzeu, tehdy byla expozice umístěna ve vodním zámku Klaffenbach poblíž Chemnitzu a tam popis udával model W2 5/15 PS. Vůz je také vyfocen ve výše uvedené knize, tam je uveden pouze jako Wanderer 5/12 PS, čemuž by odpovídal model W1.
Foto: Z.Patera Auta5P, Fahrzeugmuseum Chemnitz 2017+Sachsen Museum 2003.