Ferrari 750 Monza Scaglietti Spider, Itálie 1955

Dvoudveřový dvoumístný roadster, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod DOHC, objem 2999 cm³, vrtání 103,0 mm, zdvih 90,0 mm, komprese 8,6, dva ventily/válec, dva karburátory Weber, bez přeplňování, výkon 191 kW (260 koní) při 6000 ot/min, točivý moment 272 Nm při 4800 ot/min, mechanická pětistupňová převodovka, rozvor náprav 2235 mm, rozchod kol 1278/1284 mm, vnější rozměry: délka 4165 mm, šířka 1651 mm, výška 1054 mm, pohotovostní hmotnost 760 kg, maximální rychlost 265 km/h, zrychlení na stovku za 5,9 s. Vpředu dvojité příčné závěsy a vinuté pružiny, vzadu náprava DeDion a příčné listové pero, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

Motory Ferrari neměly vždy 12 válců. V roce 1954 postavil Ferrari pouze čtyřválcový třílitr s velkým točivým momentem a vyhrál s ním světové mistrovství značek. Vozy byly nasazovány také do vytrvalostních závodů jako Le Mans, Sebring nebo Mille Miglia, kde jejich piloti Mike Hawthorn, Carroll Shelby a Phil Hill soupeřili s vozy Jaguar D−Type, pilotoval jej Stirling Moss, a Mercedes 300 SLR, za jehichž volanty seděli Fangio a Kling. Vůz navrhl Dino Ferrari, syn zakladatele firmy Enza Ferrariho, stavěla jej společnost Scaglietti v Modeně. Hliníková karosérie byla posazena na prostorovém rámu z oválných ocelových trubek. Označení "750" udávalo, tak jako u dalších modelů Ferrari, objem jednoho válce v ccm. Řadový čtyřválec z lehkých kovů navrhl a postavil šéfmotorář Aurelio Lampredi. Písty měly průměr více než 100 mm, motor měl dva vačkové hřídele v hlavě válců a dva dvojité karburátory Weber 58 DCO/A3. Celkem bylo v letech 1954 až 1955 postaveno 37 vozů typu 750, jiné prameny udávaly 31 vyrobených vozů.
Foto: Z.Patera Auta5P, Rosso Bianco 2005 + 2000.