Škoda 1203 COM, Československo 1973 (1969-1974)

Čtyřdveřová pětimístná dodávka, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod OHV, objem 1221 cm³, vrtání 72,0 mm, zdvih 75,0 mm, komprese 7,8, dva ventily/válec, karburátor Jikov, bez přeplňování, výkon 38 kW (51 koní) při 4600 ot/min, točivý moment 88 Nm při 3000 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2320 mm, rozchod kol 1360/1350 mm, vnější rozměry: délka 4520 mm, šířka 1800 mm, výška 1900 mm, pohotovostní hmotnost 1300 kg, maximální rychlost 100 km/h. Vpředu dvojité příčné závěsy a vinuté pružiny, vzadu kyvadlová náprava (poloosy) a zkrutné tyče, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

Užitkový model Škoda 1203 (typ 997, od roku 1974 typ 776) zavedli výroby v roce 1968. Vyráběli dodávku, mikrobus, sanitu, valník a další verze. Vůz Š1203 postupně nahradil již zastaralý model Škoda 1202. Automobil vyráběli ve Vrchlabí a od roku 1973 také v TAZ Trnava. Ve Vrchlabí výrobu ukončili roku 1981, celkem tam postavili asi 70 000 vozů Škoda 1203.
Uvedený model Škoda 1203 COM měl kombinovanou poloprosklenou karosérii. Uvnitř byly dvě řady sedadel pro pět osob a za nimi vzadu nákladový prostor. Byl tedy kombinací mikrobusu (tři řady sedadel, 8 míst) a dodávky (jen přední sedadla, dvě místa, velký nákladový prostor), zadní část karosérie měla místo oken plech.
Vystavený vůz používali hasiči (za socialismu "požárníci"), popis v Retroautomuzeu uváděl výkon 47 koní a šířku 1600 mm, dále bylo uvedeno:
Škoda 1203 byla veřejnosti představena v roce 1968 a původně nebyla určena pro maloobchodní trh. Poháněcí ústrojí bylo převzato prakticky beze změn z předcházejícího typu Škoda 1202. Karosérie Škody 1203 byla však na rozdíl od Š1202 samonosná. V roce 1973 byla také část výroby přesunuta do závodu TAZ Trnava na Slovensko a v roce 1981 tam byl přesunut celý objem výroby. Od roku 1980 byl montován sdružený přístroj s rychloběhem ze Škody 105 S. Roku 1985 byl odstraněn převis nad čelním sklem, výrazně tím byl snížen odpor vzduchu za jízdy a tím i spotřeba paliva. Změněny byly také světlomety, byly montovány obdélníkové z Avie. V roce 1988 byla zahájena výroba motorů se zvýšeným objemem válců na 1433 ccm a výkonem 42 kW a významnou změnou bylo použití kotoučových brzd na přední nápravě, od roku 1992 byla montována pětistupňová převodovka. Po rozdělení Československa v roce 1993 byly tyto automobily nadále vyráběny na Slovensku pod názvem TAZ 1500. Od roku 1994 byl montován katalyzátor výfukových plynů, od roku 1997 boční posuvné dveře a bylo vyrobeno malé množství automobilů TAZ 1.9 s dieselovým motorem VW. Výroba v Trnavě byla ukončena v roce 1999.
Vystavený exponát je v původním nerenovovaném stavu, nejprve sloužil u SPO Benešov, v 80. letech sloužil v ZPÚ Tesla Votice a v devadesátých letech až do roku 2017 u SDH Smilkov.
Foto: Z.Patera Auta5P, Retroautomuzeum 2021 + Škoda.