Tatra Beta CL 1.3, ČR 1997 (1996-1999)

Třídveřová dvoumístná dodávka, motor vpředu a pohon předních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod OHC, objem 1341 cm³, vrtání 71,5 mm, zdvih 83,5 mm, komprese 9,5, dva ventily/válec, vstřikování MPI, bez přeplňování, výkon 62 kW (84 koní) při 5700 ot/min, točivý moment 118 Nm při 3100 ot/min, mechanická pětistupňová převodovka, rozvor náprav 2465 mm, rozchod kol 1420/1380 mm, vnější rozměry: délka 3890 mm, šířka 1660 mm, výška 1735 mm, pohotovostní hmotnost 970 kg, maximální rychlost 145 km/h, zrychlení na stovku za 13,5 s. Vpředu zavěšení McPherson a vinuté pružiny, vzadu tuhá náprava a podélná listová pera, přední brzdy kotoučové, zadní bubnové.

Užitkový automobil Beta vyvinuli v závodě Škoda v Ejpovicích jako elektromobil a později dostal mechaniku Škoda Favorit (Škoda Beta). Poslední fází byla jeho výroba pod označením Tatra Beta, tu vyráběli v Příboře (pobočný závod Tatry Kopřivnice) v letech 1996 až 1999. Beta dostala mechaniku Hyundai Accent (motor, přední náprava, interiér) a Hyundai Pony (zadní náprava). Vůz měl laminátovou karosérii na kovovém rámu. Celkem postavili kolem 360 vozů Tatra Beta CL 1.3 s mechanikou a vybavením Hyundai. Některé části karosérie pocházely ze starších modelů Škoda (viz poslední obrázek "Z čeho je Tatra Beta").
V Retroautomuzeu ve Strnadicích měli několik modelů Tatra Beta. Na dvoře stál modrý vůz, dříve využívaný firmou Auto S.V.A, ten neměl žádný popis. V expozici 4 stála bílá dodávka Beta, označená jako předváděcí vůz, u které popis říkal:
Vozidlo, původně navržené jako elektromobil s pohonem na akumulátory NiCd, bylo vyvinuto začátkem devadesátých let dvacátého století ve firmě Škoda Elcar Ejpovice ve spolupráci s LIAZ Jablonec a Tatra. Rozpracovaný projekt převzala později Škoda Plzeň. Pro předpokládanou sériovou produkci byl založen společný podnik Škoda Tatra s.r.o. První prototypy s elektrickým pohonem měly dojezd až 120 km a byly určeny převážně pro městskou rozvážkovou službu. Později se objevil i požadavek na pohon benzínovým motorem. V letech 1995 až 1996 se do vozů montoval agregát z vozů Škoda Favorit 781.135, od roku 1996 modernější a výkonnější agregát automobilu Hyundai Accent. Tatra Beta měla rám z ocelových profilů, na tento rám byla montována panelová karosérie z probarveného laminátu. Karosérie byly vyráběny ve třech barvách. Tatra Beta existovala také v otevřeném provedení pickup, jako valník a jako podvozek pro dostavbu. Tatra Beta využívá mnoho dílů z vozů Hyundai Accent: motor, mechanické díly a celý interiér. Výroba byla v roce 1999 ukončena. Bety trpí řadou nedostatků. Prakticky každá je díky ruční výrobě originál a jednotlivé díly z různých vozů na sebe nemusí pasovat. Klasický problém je s dveřmi, které se různě kříží a nejdou řádně zavírat. Tento exemplář je v původním stavu, pouze dobově opravován.
Foto: Z.Patera Auta5P, Retroautomuzeum 2021 + Tatra.