Polski Fiat 125 P 1300, Polsko 1977 (1975-1982)

Čtyřdveřový pětimístný sedan, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod OHV, objem 1295 cm³, vrtání 72,0 mm, zdvih 79,5 mm, komprese 9,0, dva ventily/válec, karburátor Weber, bez přeplňování, výkon 48 kW (65 koní) při 5200 ot/min, točivý moment 93 Nm při 4000 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2506 mm, rozchod kol 1298/1275 mm, vnější rozměry: délka 4226 mm, šířka 1630 mm, výška 1440 mm, pohotovostní hmotnost 1020 kg, maximální rychlost 145 km/h, zrychlení na stovku za 20,0 s. Vpředu dvojité příčné závěsy a vinuté pružiny, vzadu tuhá náprava a podélná listová pera, přední brzdy kotoučové, zadní kotoučové.

Model Polski Fiat 125 P vyráběli od roku 1968. V karosérii Fiat 125 byla mechanika staršího typu Fiat 1300/1500. Fiat 125 P prošel v roce 1975 modernizací. Dostal nové nárazníky s pryžovými pruhy, boční ochranné lišty, hranaté rámečky světlometů a další změny. Od roku 1982 vůz dodávali pod značkou FSO a výroba modelu 125 P byla ukončena v roce 1991.
Starší provedení Fiatu 125p bylo vystaveno už v první hale Retroautomuzea, novější verze byla v expozici "Od zavinovačky k sametu". Tam popis uváděl:
V roce 1965 byla podepsána licenční smlouva s italským Fiatem o zavedení výroby nového automobilu střední třídy. Vůz vznikl kombinací upravené karoserie Fiatu 125 a podvozkovými skupinami z předcházejícího typu Fiat 1300/1500. V roce 1973 proběhla modernizace: nová plastová maska, řadicí páka na tunelu, zapuštěné kliky dveří. V roce 1975 dostal vůz velké přední blikače a velká zadní světla. Tento exemplář je v originálním, plně pojízdném stavu Před vozidlem stojí přístroj na seřizování světlometů Motex.
Foto: Z.Patera Auta5P, Retroautomuzeum 2021.