Trabant 1.1 Limousine, Německo 1990 (1990-1991)

Dvoudveřový čtyřmístný tudor, motor vpředu a pohon předních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod OHC, objem 1043 cm³, vrtání 75,0 mm, zdvih 59,0 mm, komprese 9,5, dva ventily/válec, karburátor Weber, bez přeplňování, výkon 29 kW (40 koní) při 5300 ot/min, točivý moment 74 Nm při 2700 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2020 mm, rozchod kol 1280/1255 mm, vnější rozměry: délka 3521 mm, šířka 1528 mm, výška 1420 mm, pohotovostní hmotnost 700 kg, maximální rychlost 130 km/h, zrychlení na stovku za 22,0 s. Vpředu zavěšení McPherson a vinuté pružiny, vzadu příčné závěsy a vinuté pružiny, přední brzdy kotoučové, zadní bubnové.

Poslední generace vozu Trabant dostala čtyřdobý motor VW, novou převodovku, zesílenou karosérii, novou přední nápravu McPherson a nový interiér. Po několika prototypech z let 1988 až 1989 byla v květnu 1990 zahájena sériová výroba. Poslední Trabant byl vyroben v srpnu 1991 a celkem bylo vyrobeno pouze 38 865 vozů Trabant se čtyřdobým motorem 1.1. Licenční motor VW pocházel z druhé generace modelu Polo, do něhož jej VW montoval v letech 1981 až 1985. V NDR motory řady EA111 vyráběl závod VEB Barkas‑Werke Karl‑Marx‑Stadt (Chemnitz) a dodávali motory 1.1/40 PS pro Trabanty a 1.3/58 PS pro Wartburgy a Barkasy. Do Československa se Trabant 1.1 nedovážel.
V Retroautomuzeu měli vystaveny dva vozy Trabant 1.1. Jeden byl v sekci "socialistických automobilů", ten byl mírně orezlý a dovezen z Maďarska (na zadním okně měl MPZ "H"). Druhý, pro změnu velmi zachovalý a v okrové barvě, byl ve vstupní hale naproti pokladně a neměl žádný popis. Popis u vozu ve výstavní sekci uváděl dobu výroby 1988 až 1991 a dále udával:
Myšlenka přechodu z dvoudobého motoru na čtyřdobý byla ve Zwickau aktuální již v polovině šedesátých let. Ledy se však pohnuly až v červnu 1983, kdy bylo rozhodnuto o značném zvýšení výroby na 175 tisíc (nárůst o padesát tisíc) vozů Trabant ročně. Následně v roce 1984 byl vypracován projekt výstavby nového závodu v Moselu s kapacitou 50 tisíc vozů ročně a v březnu dalo předsednictvo SED souhlas k nákupu licence na výrobu čtyřdobých čtyřválcových motorů Volkswagen. Jednání byla zdlouhavá, k podpisu smlouvy s VW došlo až 12. listopadu 1984. Součástí smlouvy byl i přesun repasované výrobní linky do NDR, do motorárny v Karl‑Marx‑Stadtu (nynější a dřívější Chemnitz). Do roku 1988 bylo vyrobeno 20 kusů (motory OHC 1043 ccm a 3 kusy motorů 1272 ccm pro Wartburg). Dále během podzimu 1988 následovalo 120 předsériových limuzínek a 30 kombi s motorem 1,1. Konstrukčně se v podstatě jedná o zcela jiný vůz, byť používá mnoho prvků z původního dvoutaktu. Uvnitř je zcela jiná palubní deska, volant a umístění řadicí páky na podlahu. Převodovka je čtyřstupňová, plně synchronizovaná. V srpnu 1989 začala výroba v novém závodě v Moselu, vlivem hroutícího se východoněmeckého režimu začala sériová výroba až v květnu 1990, to znamená u nás po sametové revoluci. Tento konkrétní kus je v původním, nerenovovaném stavu, dovezený z Maďarska, přihlášený k provozu v ČR.
Foto: Z.Patera Auta5P, Retroautomuzeum 2021 + archiv Auta5P.