Zastava 1100, Jugoslávie 1976 (1971-1979)

Pětidveřový pětimístný hatchback, motor vpředu a pohon předních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod OHC, objem 1116 cm³, vrtání 80,0 mm, zdvih 55,5 mm, komprese 8,8, dva ventily/válec, karburátor Weber, bez přeplňování, výkon 40 kW (55 koní) při 6000 ot/min, točivý moment 78 Nm při 3000 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2450 mm, rozchod kol 1310/1315 mm, vnější rozměry: délka 3835 mm, šířka 1590 mm, výška 1370 mm, pohotovostní hmotnost 840 kg, maximální rychlost 140 km/h, zrychlení na stovku za 18,0 s, zrychlení na 1 km (s pevným startem) za 37,5 s. Vpředu zavěšení McPherson a vinuté pružiny, vzadu příčné závěsy a příčné listové pero, přední brzdy kotoučové, zadní bubnové.

Model Zastava 101 (na zahraničních trzích prodávaný jako Zastava 1100, protože označení s nulou uprostřed měl pro své vozy vyhrazeno Peugeot) vyráběli od roku 1971. Automobil byl upravenou verzí italského Fiatu 128, od něhož se odlišoval především lomenou výklopnou zádí (Fiat 128 byl klasický sedan). V letech 1975 až 1983 montovala vozy Zastava 1100p z dovážených sad také polská automobilka FSO, v Jugoslávii montovali na oplátku polský model Fiat 125 PZ. Automobily Zastava 1100 byly do ČSSR dováženy v letech 1975 až 1979, celkem se jich na československý trh dostalo asi devět tisíc. Měly na svou dobu moderní techniku a prostornou karosérii, bohužel ale trpěly nadměrnou korozí a většina z nich se poměrně brzo rozpadla. Postupně modernizovaný vůz Zastava 101 vyráběli v Srbsku až do roku 2008.
Popis v Retroautomuzeu uváděl (gramaticky upraveno):
Od poloviny padesátých let byl Fiat hlavním partnerem hlavního výrobce automobilů v bývalé Jugoslávii, továrny Crvena Zastava (Rudý prapor) v srbském Kragujevaci. Výroba začala modelem Zastava 600, totožným s Fiatem 600. Poté se vyráběl model Zastava 1300/1500, totožný s vozy Fiat 1300/1500 (podvozky a motory se uplatnily v polském Fiatu 125p). V březnu 1969 Fiat představil model 128, který záhy získal tutul Vůz roku. Jelikož chtěli mít Jugoslávci automobil, který by mohli prezentovat jako svůj, oproti originálnímu Fiatu 128 přepracovali záď, místo malého víka kufru zkonstruovali výklopné páté dveře a použili jiná zadní světla. Nevýhodou je vysoká nakládací hrana. Motor byl totožný s Fiatem 128, čtyřválec OHC o objemu 1116 ccm, převodovka čtyřstupňová s řazením na podlaze. Tento exemplář je v původním, nerenovovaném stavu, plně pojízdný.
Foto: Z.Patera Auta5P, Retroautomuzeum 2021 + archiv Auta5P.