Polski Fiat 125 P 1300, Polsko 1972 (1968-1973)

Čtyřdveřový pětimístný sedan, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod OHV, objem 1295 cm³, vrtání 72,0 mm, zdvih 79,5 mm, komprese 9,0, dva ventily/válec, karburátor Weber, bez přeplňování, výkon 44 kW (60 koní) při 5400 ot/min, točivý moment 93 Nm při 3200 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2505 mm, rozchod kol 1300/1275 mm, vnější rozměry: délka 4235 mm, šířka 1625 mm, výška 1440 mm, pohotovostní hmotnost 970 kg, maximální rychlost 140 km/h, zrychlení na stovku za 19,8 s. Vpředu dvojité příčné závěsy a vinuté pružiny, vzadu tuhá náprava a podélná listová pera, přední brzdy kotoučové, zadní kotoučové.

Polski Fiat 125 P 1300 sériově vyráběli od roku 1968. Vznikl na základě mechanických skupin staršího (již nevyráběného) Fiatu 1300/1500 a novější karosérie Fiatu 125. Motor 1500 dodávali od roku 1969, ve stejném roce byl zahájen dovoz těchto automobilů do Československa. V roce 1971 nabídku rozšířilo kombi 1500 (hmotnost 1065 kg), které do ČSSR nedováželi. Roku 1983 byl vůz přejmenován na FSO 125p a jeho produkce pokračovala až do roku 1991.
Popis v Retroautomuzeu udával max. rychlost 150 km/h, dále uváděli:
V roce 1965 byla podepsána licenční smlouva mezi vládou PLR (Polská lidová republika) a italským Fiatem o zavedení výroby nového automobilu tehdejší střední třídy. Vůz vznikl kombinací lehce upravené karoserie Fiatu 125 a podvozkovými skupinami z předcházejícího typu Fiat 1300/1500. Montován byl starší čtyřválec s rozvodem OHV, řadicí páka pod volantem a dobově módní palubní deska. Brzdy byly použity z moderní verze, kotoučové na všech čtyřech kolech. Motory byly od začátku 1295 ccm, od roku 1969 i 1481 ccm. Převodovka v obou případech čtyřstupňová. Zavěšení vpředu nezávisle na lichoběžníkových polonápravách s vinutými pružinami, vzadu tuhá náprava zavěšena a odpružena půleliptickými listovými pery. V roce 1973 proběhla modernizace - plastová maska, řadicí páka na tunelu, zapuštěné kliky dveří a sedadla uzpůsobená na montáž opěrek hlavy. Byla montována zcela nová zadní náprava doplněná dvojicí ramen, nově umístěnými tlumiči a listovými péry. Další varianty byly kombi, pick‑up a sanita. V roce 1975 dostal vůz novou masku, velké přední blikače (mohly zmizet malé na blatníku), velká zadní světla a jiné poklice kol. Celkem bylo v letech 1968 až 1991 vyrobeno 1 445 699 kusů všech variant. Tento exponát je v původním, nerenovovaném stavu, plně pojízdný.
Foto: Z.Patera Auta5P, Retroautomuzeum 2021.