Škoda 100 L, Československo 1971 (1971-1972)

Čtyřdveřový pětimístný sedan, motor vzadu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod OHV, objem 988 cm³, vrtání 68,0 mm, zdvih 68,0 mm, komprese 8,3, dva ventily/válec, karburátor Jikov, bez přeplňování, výkon 32 kW (43 koní) při 4650 ot/min, točivý moment 74 Nm při 3000 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2400 mm, rozchod kol 1280/1250 mm, vnější rozměry: délka 4155 mm, šířka 1620 mm, výška 1380 mm, pohotovostní hmotnost 820 kg, maximální rychlost 128 km/h, zrychlení na stovku za 28,6 s. Vpředu dvojité příčné závěsy a vinuté pružiny, vzadu kyvadlová náprava (poloosy) a vinuté pružiny, přední brzdy kotoučové, zadní bubnové.

Model Škoda 100 se vyráběl v letech 1969 až 1977, provedení "L" mělo "luxusnější výbavu" (lepší sedadla, drobné změny v interiéru, více lesklých doplňků exteriéru). V modelovém roce 1972 dostaly vozy Š100/110 odsávací mřížky na zadních sloupcích a nové hrdlo palivové nádrže (pod víčkem, na fotografiích bílého vozu ještě novější provedení se zvýšenou polohou).
Popis v Retroautomuzeu uváděl:
Zahájení výroby typu 100/110 zkomplikoval velký požár, který vypukl 22. 8. 1969 v pomocných provozech AZNP. Byly zničeny sklady pneumatik, sedlárna, mezisklad karosářských dílů a nástrojárna. Naštěstí požár nezasáhl hlavní, k výrobě nového typu postavený tak zvaný nový závod, a tak se podařilo, byť v menších, než původně plánovaných počtech, zahájit na přelomu srpna a září 1969 sériovou výrobu. Vzhledem ke konstrukci karosérie, vycházející ze Š1000 MB, byla "nová" Škoda 100 spíše (dnešním jazykem řečeno) důstojným faceliftem Š1000 MB. Skelet byl v podstatě shodný se Š1000 MB modelového roku 1969. Blatníky, kapoty a masky měly jiný tvar. Byly použity větší světlomety a modernizován také interiér. Velmi významnou změnou byly dvouokruhové brzdy, vpředu kotoučové (vyráběné v podniku Autobrzdy Jablonec nad Nisou v licenci anglické firmy Dunlop). Od roku 1972 měly Škodovky 100/110 odtahové bezprůvanové větrání přes zadní sloupky, z toho důvodu již nebyla trojúhelníková okénka v zadních dveřích vyklápěcí. Od modelového roku 1973 proběhly další modernizace - zapuštěné kliky dveří a bezpečnostní zámky dveří (Bomoro), alternátor místo dynama. V interiéru přibyly u typů 100L a 110L kruhové výdechy topení na palubní desce a topení dostalo dvourychlostní ventilátor. Celkem bylo v letech 1969 až 1977 vyrobeno 1 079 708 kusů všech provedení (819 787 kusů s motorem 988 ccm). Tento vůz je v původním, velmi lehce opraveném stavu.
Bílý vůz stejného typu jsem vyfotil v Chomutově v roce 2006.
Foto: Z.Patera Auta5P, Retroautomuzeum 2021 + Chomutov, 2006.