Alfa Romeo 33 TT 12, Itálie 1975 (1973-1975)

Dvoudveřový jednomístný spider, motor uprostřed (před zadní nápravou) a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený plochý dvanáctiválec (boxer, B12), rozvod DOHC, objem 2995 cm³, vrtání 77,0 mm, zdvih 53,6 mm, komprese 12,0, čtyři ventily/válec, vstřikování Lucas, bez přeplňování, výkon 368 kW (500 koní) při 11500 ot/min, mechanická pětistupňová převodovka, rozvor náprav 2340 mm, rozchod kol 1430/1470 mm, vnější rozměry: délka 3800 mm, šířka 2050 mm, výška 960 mm, pohotovostní hmotnost 670 kg, maximální rychlost 330 km/h. Vpředu dvojité příčné závěsy a vinuté pružiny, vzadu víceprvkové zavěšení (multilink) a vinuté pružiny, přední brzdy kotoučové ventilované, zadní kotoučové ventilované.

Závodní okruhový spider, měl prostorový trubkový rám s hliníkovými panely a laminátovou karosérii. Dvanáctiválec AR 115.12 180° V12 měl hmotnost 180 kg a dával 500 koní.
Popis na webu Mauto uváděl: Následník modelu Tipo 33, který debutoval v roce 1967, byl zcela nový vůz s trubkovým rámem a nádherným třílitrovým dvanáctiválcovým horizontálně uloženým motorem typu "boxer", který navrhl inženýr Carlo Chiti. Motor byl velmi výkonný a mimořádně spolehlivý, vyznačoval se "podčtvercovými" geometrickými rozměry (vrtání větší než zdvih), měl vrtání (průměr) válců 77 mm, zdvih pístů 53,6 mm, díky čemuž dosahoval maximálního výkonu 11 000 otáček za minutu. Tento vůz se objevoval i ve Formuli 1, a to v týmech Brabham a Alfa Romeo. Karoserii navrhl mladý inženýr Michel Tétu, Chitiho asistent, s velkým důrazem na aerodynamiku a křídlem, které mělo zajistit co nejlepší přilnavost zadních kol.
Popis u vozu: Sedm vítězství v osmi závodech: Autodelta vrací Biscione (=had ve znaku Alfy Romeo) na světový vrchol.
Foto: Z.Patera Auta5P, Museo Auto Torino 2024+Mauto+Stellantis Heritage.