Mercedes-Benz W196 R Monoposto, NSR 1954

Vůz bez dveří, jednomístný monopost, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový osmiválec (R8), rozvod DOHC, objem 2496 cm³, vrtání 76,0 mm, zdvih 68,8 mm, komprese 12,0, dva ventily/válec, přímé vstřikování paliva do válců Bosch, bez přeplňování, výkon 191 kW (260 koní) při 8000 ot/min, točivý moment 247 Nm při 6300 ot/min, mechanická pětistupňová převodovka, rozvor náprav 2210 mm, rozchod kol 1330/1358 mm, vnější rozměry: délka 4025 mm, šířka 1625 mm, výška 1040 mm, pohotovostní hmotnost 835 kg, maximální rychlost 290 km/h. Vpředu dvojité příčné závěsy a zkrutné tyče, vzadu kyvadlová náprava (poloosy) a zkrutné tyče, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

Pro závodní sezóny 1954 a 1955 používal Mercedes-Benz pro formuli 1 dvě verze vozu W196 R. Aerodynamickou karosérii se zakrytými koly "Stromlinienwagen" nasazovali na rychlé okruhy jako Remeš (Reims), Berlín a Monza, na ostatní okruhy byl určen uvedený klasický monopost "Rennvagen Monoposto". Ten měl volná nezakrytá kola, takže se lépe ovládal na okruzích s větším počtem zatáček.
Popis na webu Mauto uváděl: Jeho první vítězství se shodovalo s jeho debutem ve Velké ceně Francie 1954 v Remeši, kde Juan Manuel Fangio a Karl Kling obsadili první a druhé místo. Za volantem vozu W196 R získal Fangio v letech 1954 a 1955 titul mistra světa. Bylo vyrobeno patnáct kusů, z nichž jeden byl v roce 1957 darován muzeu s dopisem od Nallingera, šéfinženýra společnosti Daimler-Benz, a následoval druhý dopis od samotného Alfreda Neubauera.
Podle firemního archivu Mercedes měl monopost W196R v roce 1954 výkon 256 koní při 8250 ot/min a maximální rychlost přes 300 km/h. Popis v Mauto udával 290 koní při 8000 ot/min. Je možné, že vystavený vůz dostal v roce 1955 silnější motor, pak by ale neodpovídaly otáčky motoru.
Foto: Z.Patera Auta5P, Museo Auto Torino 2024 + Mauto.