Fiat 500 D, Itálie 1962 (1960-1965)

Dvoudveřový čtyřmístný tudor, motor vzadu a pohon zadních kol. Zážehový, vzduchem chlazený řadový dvouválec (R2), rozvod OHV, objem 499 cm³, vrtání 67,4 mm, zdvih 70,0 mm, komprese 7,1, dva ventily/válec, karburátor Weber, bez přeplňování, výkon 12,5 kW (17,0 k) při 4400 ot/min, točivý moment 36 Nm při 3500 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 1840 mm, rozchod kol 1121/1135 mm, vnější rozměry: délka 2970 mm, šířka 1322 mm, výška 1325 mm, pohotovostní hmotnost 500 kg, maximální rychlost 95 km/h. Vpředu příčné závěsy a příčné listové pero, vzadu úhlová náprava (šikmé závěsy) a vinuté pružiny, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

Fiat 500 (italsky Cinquecento) byl malý městský automobil vyráběný automobilkou Fiat v letech 1957 až 1975. Původně měl vzduchem chlazený dvouválec motor o objemu 479 cm³. V roce 1960 dostal výše uvedený větší silnější motor 499 cm³. Výkon byl podle normy DIN 17,5 koně, podle normy SAE to bylo 22 koní při 4400 ot/min.
Popis na webu Mauto uváděl: V červenci 1957 se v Turíně v továrně Mirafiori zrodil Fiat Nuova 500. Jeho uvedení na trh bylo složité, dokonce hrozil neúspěch. Měl to být automobil schopný oslovit ty, kteří dříve používali pouze jízdní kola. Jeho cílem bylo nahradit "Topolino" uvedené na trh v roce 1936 a zaujmout vedoucí postavení v segmentu, kde se Fiat 600 (uvedený na trh o dva roky dříve, v roce 1955) usadil na druhém místě. V době italského hospodářského "boomu" se měl stát skutečným fenoménem zvyku: oblíbeným automobilem, který byl schopen motorizovat i dělníky a ženy a zároveň posloužit jako druhý vůz těm, kteří již jeden vlastnili.
Popis u vozu: "Minimální", ale pro všechny chutě. Po římských ulicích v něm jezdil bývalý italský prezident Sandro Pertini.
Foto: Z.Patera Auta5P, Museo Auto Torino 2024 + Mauto + archiv Auta5P.