Ferrari 365 GT4 2+2, Itálie 1973 (1972-1976)

Dvoudveřové 2+2 místné kupé, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený vidlicový dvanáctiválec (V12), rozvod DOHC, objem 4390 cm³, vrtání 81,0 mm, zdvih 71,0 mm, komprese 8,8, dva ventily/válec, šest karburátorů Weber, bez přeplňování, výkon 250 kW (340 koní) při 6800 ot/min, točivý moment 422 Nm při 4600 ot/min, mechanická pětistupňová převodovka, rozvor náprav 2700 mm, rozchod kol 1470/1500 mm, vnější rozměry: délka 4800 mm, šířka 1800 mm, výška 1290 mm, pohotovostní hmotnost 1500 kg, maximální rychlost 250 km/h, zrychlení na stovku za 7,1 s. Vpředu dvojité příčné závěsy a vinuté pružiny, vzadu dvojité příčné závěsy a vinuté pružiny, přední brzdy kotoučové, zadní kotoučové.

Model 365 GT4 2+2, označovaný někdy jako 365 GT/4 2+2, dodával Ferrari v letech 1972 až 1976, celkem postavili 512 exemplářů. Karosérii navrht Pininfarina. Vůz byl nástupcem modelu 365 GT 2+2 a sám byl nahrazen novějšími modely 400 a 412, vyráběnými až do roku 1989.
Popis na webu Mauto uváděl: Tento čtyřmístný luxusní grand tourer se pyšnil vynikajícími mechanickými komponentami v pravém stylu Ferrari. Jeho dvanáctiválcový motor do V s rozevřením 60°, původně používaný výhradně v závodech a soutěžích, byl později použit i v silničních cestovních modelech. Motor byl uložen podélně, což vysvětluje plochou a širokou kapotu vozu. Nejvýraznějším znakem motoru byl systém čtyř vačkových hřídelů v hlavách válců (2x2OHC). Přestože se design karosérie trefil do vkusu zámořských zákazníků, v Americe se automobil nikdy neprodával. Kromě toho nebyl nikdy populární ani v Evropě, přestože jeho mechanika nabízela velmi vysoký výkon.
Popis u vozu udával výkon 310 HP při 7700 ot/min (?) a max. rychlost 245 km/h.
Foto: Z.Patera Auta5P, Museo Auto Torino 2024 + Mauto.