De Dion-Bouton Tricycle 1.25 HP, Francie 1898

Vůz bez dveří, jednomístná tříkolka, motor vzadu a pohon zadních kol. Zážehový, vzduchem chlazený jednoválec (R1), rozvod AIV, objem 211 cm³, vrtání 62,0 mm, zdvih 70,0 mm, dva ventily/válec, karburátor DeDion-Bouton, bez přeplňování, výkon 1,0 kW (1,3 k) při 1500 ot/min, mechanická jednostupňová převodovka, rozvor náprav 1020 mm, rozchod kol 0/900 mm, pohotovostní hmotnost 90 kg, maximální rychlost 30 km/h. Vpředu pevné uložení bez pérování, vzadu tuhá náprava bez pérování (pevné uchycení), přední brzda není, zadní pásové.

Společnost De Dion Bouton vyráběla motorové tříkolky v letech 1985 až 1903 a postavili jich asi 15 000. Jejich jednoválec postupně zvětšovali z objemu 137 až na 327 cm³ a výkon se zvyšoval z 0,5 až na 3,5 koně. Motory byly chlazené vzduchem nebo kapalinou. Motory De Dion Bouton byly na svou dobu rychloběžné, toho docílili vysokonapěťovým bateriovým zapalováním s přerušovačem. Běžné pomaluběžné motory tehdy používaly zapalování žhavicí trubkou a dosahovaly maximálně 700 ot/min.
Popis na webu Mauto uváděl: Továrna začala vyrábět motorové tříkolky koncem 19. století. Vystavený model je tříkolka ("Three-wheeler" nebo "Tricar"), poháněná vzduchem chlazeným jednoválcovým motorem De Dion, umístěným spolu s převodovkou za zadní nápravou. Tisíce těchto tříkolových vozů byly vyrobeny v průběhu přibližně deseti let. Byla to právě tříkolka De Dion, která podnítila velkou vášeň Carla Biscarettiho pro automobily.
Vystavená tříkolka měla jednoválec 211 ccm a výkon 1¼ HP. Popis v muzeu uváděl, že tříkolek postavili několik tisíc, ale vyžadovaly zkušené řidiče. Jedním z nich byl také Carlo Biscaretti. Popis v muzeu udával maximální rychlost 50 km/h (?).
Foto: Z.Patera Auta5P, Museo Auto Torino 2024 + Mauto.