Mercedes-Benz 220 Sb Automatic, NSR 1964 (1962-1965)

Čtyřdveřový pětimístný sedan, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový šestiválec (R6), rozvod OHC, objem 2195 cm³, vrtání 80,0 mm, zdvih 72,8 mm, komprese 8,7, dva ventily/válec, dva karburátory Solex, bez přeplňování, výkon 81 kW (110 koní) při 5000 ot/min, točivý moment 172 Nm při 3500 ot/min, automatická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2750 mm, rozchod kol 1482/1485 mm, vnější rozměry: délka 4875 mm, šířka 1795 mm, výška 1500 mm, pohotovostní hmotnost 1345 kg, maximální rychlost 160 km/h, zrychlení na stovku za 13,6 s. Vpředu dvojité příčné závěsy a vinuté pružiny, vzadu kyvadlová náprava (poloosy) a vinuté pružiny, přední brzdy kotoučové, zadní bubnové.

Modely Mercedes-Benz řady W111 vyráběli v letech 1959 až 1965 jako sedany typů 220, 200 S, 220 SE a ještě v letech 1965 až 1968 jako sedan 230 SE. V roce 1962 zavedli pro přední nápravu kotoučové brzdy místo původních bubnových a od roku 1963 měly vozy nově dvouokruhovou brzdovou soustavu. Modely 220/220 S/220 SE se lišily výkony 95/110/120 PS. V letech 1959 až 1965 postavili celkem 161 119 vozů Mercedes-Benz 220 S (označovaných jako Sb).
Mercedes-Benz 220 S a jeho sesterské modely 220 a 220 SE byly první sériové automobily, které dostaly bezpečnou karosérii podle patentu, který dostal Béla Barényi. Přední a zadní část karosérie tvořily deformační zóny, kabina pro posádku byla naopak vyztužená. Vůz dostal přezdívku "Heckflosse" (křídlák) podle výrazných ploutví (křídel) na zadních blatnících.
Foto: Z.Patera Auta5P, Mercedes-Benz Museum 2016.