Amphicar 770, NSR 1967 (1961-1968)

Dvoudveřový čtyřmístný kabriolet, motor vzadu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod OHV, objem 1147 cm³, vrtání 69,3 mm, zdvih 76,0 mm, komprese 8,0, dva ventily/válec, karburátor Solex, bez přeplňování, výkon 28 kW (38 koní) při 4750 ot/min, točivý moment 83 Nm při 2500 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2100 mm, rozchod kol 1210/1260 mm, vnější rozměry: délka 4330 mm, šířka 1565 mm, výška 1520 mm, pohotovostní hmotnost 1050 kg, maximální rychlost 110 km/h, zrychlení na stovku za 23,0 s. Vpředu podélné závěsy a vinuté pružiny, vzadu podélné závěsy a vinuté pružiny, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

Obojžovelný vůz, který navrhl Hans Trippel. Automobil měl anglický motor Triumph Herald, maximální rychlost ve vodě byla kolem 10 km/h.
Popis v Louwman muzeu uváděl: Amphicar
Navigační světla, houkačka do mlhy, dva šrouby na zádi, kalové čerpadlo a výfuk umístěný nad čarou ponoru. S výjimkou kormidla měl německý Amphicar veškeré vybavení potřebné k plavbě. Změna kurzu na vodě se prováděla natočením předních kol jako na silnici. Netřeba dodávat, že to zdaleka nebylo ideální. Nebyl to ani výkonný člun, ani zvlášť dobrý automobil. Amphicar nebyl příliš pohodlný a jeho vysoká karoserie způsobovala, že jízdní vlastnosti byly poněkud nepředvídatelné. Amphicar dosahoval na souši maximální rychlosti přibližně 100 km/h a ve vodě 12 km/h. Navzdory svým špatným plavebním vlastnostem některé Amphicary překonaly kanál La Manche.
Amphicar navrhl německý inženýr Hans Trippel, který již během druhé světové války stavěl obojživelná vozidla pro německou armádu. V roce 1959 představil Eurocar, první obojživelný automobil určený pro veřejnost, s motorem Austin A35 umístěným vzadu. Výroba byla zahájena o dva roky později a vůz byl přejmenován na Amphicar. Byl vybaven motorem Triumph Herald. Do roku 1967 bylo vyrobeno přibližně 4000 vozů Amphicar.
Foto: Z.Patera Auta5P, Louwman Museum 2022 + archiv Auta5P.