Ferrari 625 Formula Tasman, Itálie 1957

Vůz bez dveří, jednomístný monopost, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod DOHC, objem 2743 cm³, vrtání 98,5 mm, zdvih 90,0 mm, komprese 9,0, dva ventily/válec, dva karburátory Weber, bez přeplňování, výkon 184 kW (250 koní) při 6200 ot/min, mechanická pětistupňová převodovka, rozvor náprav 2160 mm, rozchod kol 1278/1250 mm, vnější rozměry: délka 3990 mm, šířka 1430 mm, výška 1020 mm, pohotovostní hmotnost 600 kg, maximální rychlost 260 km/h. Vpředu dvojité příčné závěsy a příčné listové pero, vzadu náprava DeDion a příčné listové pero, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

Závodní monopost "volné formule", odpovídající předpisům pro australskou a novozélandskou formuli Tasman. Vůz byl postaven v roce 1957 a v letech 1958 až 1960 s ním Novozélanďan Pat Hoare jezdil závody GP na Novém Zélandu.
Popis v Louwman muzeu udával: Ferrari 625 New Zealand Tasman
V rozporu se svými zvyklostmi postavil Ferrari v  roce 1957 závodní speciál na žádost Novozélanďana Pata Hoareho, aby s ním mohl závodit v Tasmánské sérii v Austrálii a na Novém Zélandu. Díky tomu měla značka Ferrari v tomto šampionátu zastoupení.
Vůz se skládal z podvozku Tipo 500, motoru Le Mans zvětšeného z 2,5 na 2,8 litru a převodovky ze závodního vozu Tipo 555 "Super Squalo" Grand Prix. Zadní palivová nádrž pocházela z vozu Lancia D50, protože Ferrari převzalo projekt Lancia Grand Prix. Hoare se s tímto vozem zúčastnil mnoha závodů na Novém Zélandu, ale modernizovaný čtyřválec často způsoboval problémy. Sháněl dvanáctiválec, ale nemohl ho najít, a tak se obrátil na továrnu, která mu nabídla zcela nový vůz. Původní vůz 625 New Zealand Hoare prodal a později se stal součástí sbírky Louwmanova muzea.
Jiné prameny uváděly čtyřválec 2985 cm³ (Ø 100x95 mm), kompresi 8,6 a výkon 260 koní při 6000 ot/min.
Foto: Z.Patera Auta5P, Louwman Museum 2022.