Lancia ECV2, Itálie 1988

Dvoudveřové dvoumístné kupé, motor uprostřed (před zadní nápravou) a pohon všech čtyř kol (4x4). Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod DOHC, objem 1759 cm³, vrtání 88,5 mm, zdvih 71,5 mm, komprese 7,5, čtyři ventily/válec, vstřikování MPI Weber, přeplňování dvěma turbodmychadly KKK K26, výkon 441 kW (600 koní) při 8000 ot/min, točivý moment 540 Nm při 5000 ot/min, mechanická pětistupňová převodovka, rozvor náprav 2440 mm, rozchod kol 1500/1520 mm, vnější rozměry: délka 3690 mm, šířka 1860 mm, výška 1350 mm, pohotovostní hmotnost 910 kg, maximální rychlost 230 km/h, zrychlení na stovku za 2,7 s. Vpředu zavěšení McPherson a vinuté pružiny, vzadu zavěšení McPherson a vinuté pružiny, přední brzdy kotoučové ventilované, zadní kotoučové ventilované.

Lancia ECV (Experimental Composite Vehicle) byl prototyp soutěžního vozu vyvíjený pro skupinu S jako nástupce modelu Lancia Delta S4. Dříve než mohl být vůz nasazen do soutěží, byly ale skupiny B i S zrušeny. Na kompozitový monokok prototypu ECV pak navrhl novou karosérii Carlo Gaino, tento jediný evoluční prototyp, označený ECV 2, byl postaven v roce 1988. Vyznačoval se vylepšenou aerodynamikou. Lancia uváděla zrychlení na 200 km/h za 9 s.
Foto: Z.Patera Auta5P, Heritage HUB 2024 + Stellantis 2021.