Serpollet Vapeur Tricycle, Francie 1891 (1890-1891)

Vůz bez dveří, šestimístná tříkolka, motor vzadu a pohon zadních kol. Parní stroj, dvouválec, objem 516 cm³, vrtání 60,3 mm, zdvih 90,4 mm, bez přeplňování, výkon 2,9 kW (4,0 k) při 800 ot/min, mechanická dvoustupňová převodovka, pohotovostní hmotnost 1550 kg, maximální rychlost 16 km/h. Vpředu vidlice a podélná listová pera, vzadu tuhá náprava a podélná listová pera, přední brzdy vůz neměl, zadní třecí (špalkové).

Parní tříkolka, kterou postavil v roce 1891 Léon Serpollet. Některé prameny uváděly výkon 4 až 6 koní.
Popis v mnichovském muzeu (2022) uváděl: Serpollet Dampfwagen, Paris, 1891. Tato tříkolka, s parním pohonem spalujícím koks, byla jedním z prvních parních vozů, které prodal Léon Serpollet. Použití parního pohonu u malých silničních vozidel bylo umožněno vývojem malých a lehkých vysoce výkonných parních generátorů. Serpollet vyvinul v roce 1887 bleskový parní generátor, který byl schopen vytvořit za okamžik přehřátou vysokotlakou páru, generátor využíval malé množství vody v trubkách, zahřátých na vysokou teplotu. Generátor produkoval jen tolik páry, kolik bylo třeba pro další pohyb pístu. Tím se odstranilo nebezpečné "skladování" páry v kotli a tento systém chránil před výbuchem kotle a byl bezpečný a použitelný také pro menší silniční vozidla. Parní vozy značky Serpollet byly tiché a rychlostí mohly konkurovat tehdejším automobilům s benzínovými motory. Ale před jízdou potřebovaly určitý čas na přípravu. Malé množství vody a paliva, které uvezly malé vozy, umožňovaly dojezd jen na krátkou vzdálenost. Pohon zajišťoval dvouválcový parní stroj, výkon 3 kW (4 PS), hmotnost 1550 kg a rychlost 16 km/h. Dárce vozidla: Dr. Julie von Siegle, Stuttgart.
Jeden snímek vozu z Dopravního muzea Mnichov (2011) poskytl pan Jozef Perát.
Foto: Z.Patera Auta5P, DM Verkehrszentrum München 2022 + J.Perát 2011.